Utěšování na epileptika při záchvatu neplatí, je v jiném světě

Laická představa o tom, jak vypadá průběh epileptického záchvatu, je, že nemocný má křeče a pěnu u úst. Jde ale pouze o jeden z celé řady záchvatů, které se od sebe výrazně liší. Vznikají spontánně a jsou časově omezeny.

Když se mozek vzbouří

Příčinou všeho je narušená rovnováha neuronů, u kterých mozek zaznamenává zvýšenou činnost. „Při velkém záchvatu pacient ztrácí vědomí a má křeče v končetinách. V jiných případech dochází ke změně vědomí, kdy přestává komunikovat, reagovat. Proto lékaři rozdělují záchvaty na částečné a celkové. Při záchvatu se nesnažte nemocnému vyndávat jazyk z pusy, i když se vám kvůli zmodrání těla může zdát, že se člověk dusí. Nedusí, jazyk je stejně v křeči, takže nechte tomu volný průběh,“ popisuje primář Petr Geier. Stejně tak nemocnému nepomůžete, když na něj mluvíte, snažíte se ho uklidnit. V tu chvíli o vás vůbec neví.

Mozek při vyšetření magnetickou rezonancí|foto: Profimedia

Kde se bere epilepsie

„Ve vyspělých státech trpí tímto onemocněním kolem jednoho procenta populace, v méně rozvinutých zemích je to o něco více. K epileptickému záchvatu může člověk přijít z ničeho nic, aniž by měl předtím problémy. Stačí, když se sejde hned několik faktorů najednou, které to spustí. V některých případech je onemocnění vrozené, dané geneticky. K epilepsii ale můžete přijít i následkem nádoru, úrazu páteře, hlavy, nebo po prodělání cévní mozkové příhody,“ vysvětluje primář neurologické kliniky pardubické nemocnice Petr Geier.

První pomoc při záchvatu:

• odstraňte z dosahu nemocného předměty, o které se může zranit (nůžky, žehlička, horké věci)
• pokud předměty nejdou odstranit, pokuste se přemístit nemocného nebo jinak zamezit jeho poranění (topení, schody, zeď)
• hlavu podložte něčím měkkým (svetr, deka)
• nepokoušejte se malý ani velký záchvat zastavit a nechte ho proběhnout
• u velkých záchvatů neotevírejte čelisti, nepokoušejte se zastavit křeče, pouze uvolněte těsný oděv (kravata, knoflík košile, šála) případně vyjměte z úst zubní protézu, nebo žvýkačku
• na hodinkách sledujte délku záchvatu
• jakmile křeče skončí, dejte nemocného do stabilizované polohy 
• že je nemocný opět v pořádku, zjistíte jednoduchými dotazy (jméno, datum, bydliště)
• pokud po záchvatu usne, nechte ho spát (cca 1 - 2hodiny) a spánek nepřerušujte

Většina záchvatů skončí spontánně sama. Pokud se pacient zranil, nebo velký záchvat trvá déle než 5 až 10 minut, volejte ihned lékaře. Samozřejmě i v případě, pokud šlo o úplně první záchvat v životě.

Může mít epilepsie souvislost s krátkodobou ztrátou pozornosti u dětí? Odpověď si poslechněte ze zvukového záznamu.