V bývalé hospodě v Zámrsku přistál i meteorit
V Zámrsku najdete jednu z největších kolekcí nerostů a zkamenělin ve východních Čechách. Geologické poklady, včetně jednoho meziplanetárního, doslova zaplnily sál bývalého hostince.
Na pódiu někdejšího divadelního sálu dnes stojí už jen kamenní herci, mnozí mají dokonce nadživotní velikost. Některé ametystové geody totiž měří až 2,5 metru! Ametysty patří k dominantám expozice, k nim ale můžeme klidně přiřadit i zdánlivě drobné nerosty a jejich krystaly, z geologického hlediska velmi unikátní. Kolekci nerostů a zkamenělin dávají už řadu let dohromady sběratelé Jiří Drašnar a Stanislav Švadlenka, jejich sbírka je veřejně přístupná.
Všechny barvy jsou dílem přírody
Bývalý divadelní sál doslova hýří barvami. „Máme představu o tom, jak bychom sbírku mohli lépe uspořádat. Jsme ale rádi, že se nám do sálu vůbec vejde,“ přiznává Jiří Drašnar. V expozici si můžete prohlédnout růžové růženíny, intenzivně modré azurity, zelené malachity, ale také druhotné minerály, jako například kombinace malachitu s azuritem, které vznikly rozpouštěním mědi vodou.
V Zámrsku se setkáte s výjimečnými nerosty. „Můžeme se pochlubit nebývale velkými krystaly akvamarínu nebo rubelitu, které v Evropě najdete jen v několika málo muzeích,“ dodává sběratel Jiří Drašnar. „Ve vitrínách máme i působivé rudní minerály, které se kovově lesknou, třeba zlatě nebo stříbřitě. Návštěvníci u nás uvidí různé typy a tvary drúz, shluků srostlých krystalů na společném podkladu či v dutinách hornin.“
Expozice v Zámrsku zahrnuje na sto druhů minerálů. „Na jednu stranu se to zdá hodně, ale je to pouhý zlomek všech druhů minerálů, kterých rozlišujeme asi 5100 druhů. Ovšem většina z nich, to jsou mikroskopické záležitosti, pouhým okem neviditelné minerály, pro laika většinou nezajímavé, “ vysvětluje Jiří Drašnar.
Ametyst je opojný. Vlastně neopojný!
Nerosty, které si v expozici v Zámrsku můžete prohlédnout, pocházejí téměř ze všech kontinentů, snad jen s výjimkou Antarktidy. Už při vstupu do sálu každého určitě upoutají vysoké ametystové geody. Jsou to minerály, odrůdy křemene, které mají různé odstíny fialové barvy. Ametyst se nachází hlavně v dutinách hornin. V drúzách můžete vidět spolu s nimi i krystaly jiné barvy.
Nejbohatší naleziště ametystů se nacházejí v Jižní Americe. K největším exportérům na světě patří Brazílie a Uruguay. Ametysty se nacházejí také v Česku, v expozici v Zámrsku ale uvidíte nejčastěji ty jihoamerické. Ametysty si oblíbili králové a církevní hodnostáři, purpurová barva vždy patřila k těm neušlechtilejším. Ametyst je podmanivý kámen, kterému už v dávné historii lidé přisuzovali zvláštní moc.
Původ názvu fialového kamene pochází z řečtiny, je spojený s vínem. Barva ametystu snad připomínala neředěné víno a samo starořecké slovo „amétysthos“ bývá překládáno jako „neopojný“, „střízlivý“. Lidé věřili, že je ametysty chránily před nežádoucími účinky vína, snad také proto kdysi právě těmito drahokamy rádi zdobili své číše. Každopádně, léčitelé a ezoterici věří, že ametyst je kamenem „ducha a mysli“ a může pozitivně ovlivňovat lidskou psychiku.
Vltavíny neuvidíte
Pokud pozorně projdete expozicí, určitě si všimnete, už na první pohled, velmi výjimečného železného kamene. Je to těleso kosmického původu. Meteorit pochází z Argentiny a váží 66 kg.
Co v expozici nerostů v Zámrsku ale neuvidíte, jsou vltavíny. Tektity zelenavé až hnědavé barvy, které se řadí ke světovým raritám. K tomu Jiří Drašnar dodává: „Vltavíny jsou nádherné, ale podle našeho názoru většina vltavínů, s nimiž se v současné době obchoduje, nemá jasný původ a pochází z nelegálních obchodů, a tak se jimi nezabýváme.“
Cesta do pravěku
V Zámrsku si můžete prohlédnout celou řadu fosilií, ať už vybroušených nebo těch v surovém stavu. Trilobiti, amoniti, hvězdice nebo žraločí zuby pocházejí většinou z nalezišť severoafrického Maroka. V expozici ale najdete i zkameněliny amonitů, které se našly na Madagaskaru. Mají dokonce zachovalou a někdy dokonce až opalizující perleť.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
