Houby už nesbírají. Přesto v Chocni pečují o zvláštní sbírku

3. květen 2025

V severním křídle choceňského zámku, ve kterém sídlí Orlické muzeum, najdete řadu tematických expozic. Velmi cenné sbírky, především z oblasti přírody, ale ukrývá také muzejní depozitář.

Mykologická sbírka choceňského muzea patří v kontextu našeho kraje skutečně k výjimečným záležitostem. V podstatě je to už historická kolekce. Tvoří ji jednak exikáty, tedy vysušené exempláře hub, velkou část sbírky potom představují sádrové modely.

Mykologickou sbírku muzeum už dlouho nerozšiřuje, důvodem je i skutečnost, že v muzeu v současné době nepracuje žádný odborník, zaměřený na oblast přírodních věd. Muzeum ale spolupracuje s aktivním Mykologickým klubem v Chocni, který pořádá výstavy a veřejnosti v prostorách choceňského zámku nabízí také mykologickou poradnu, a to každé pondělí od května do listopadu.

Pohled na část mykologické sbírky Orlického muzea v Chocni

Většinu sádrových modelů hub zhotovil známý choceňský houbař Antonín Hemerka, autor knih o houbách a také publikace Houbový jídelníček. Nejstarším exemplářem ve sbírce je pletená houba (živočišná mořská houba) z Filipín. V roce 1887 ji choceňskému lékárníkovi a spoluzakladateli Městského muzea v Chocni Františku Hlaváčovi daroval významný český přírodovědec, geolog a paleontolog Antonín Jan Frič.

Hnojník objevený v roce 1942

Mezi houbovými modely se nachází řada hub, se kterými se v českých lesích často nesetkáte. Ke kuriozitám sbírky, tedy, podle názvu, zase patří Coprinus vosoustii - hnojník Vošoustův. Hnojníků, tedy hub, které se vyskytují na pohnojených půdách nebo rovnou na hnoji, existuje více než dvacet druhů.

Mykologickou sbírku tvoří exikáty, tedy vysušené exempláře hub nebo sádrové modely

Hnojník Vošoustův je jedlá houba, podobná hnojníku obecnému, ale dosahuje menší výšky. Roste na místech bohatých na živiny, často tedy na zahradách. Houbu pojmenoval mykolog a badatel Národního muzea Albert Pilát, a to podle svého muzejního kolegy Bedřicha Vošousta (v roce 1946 změnil jméno na Vytouš). Právě Bedřich Vošoust totiž v roce 1942 tuto houbu objevil a pěstoval ji na své zahradě v pražských Bohnicích.

V audiu si také můžete poslechnout komentář kurátorky Orlického muzea v Chocni Veroniky Michlové, která přibližuje, jak se rozšiřovaly přírodovědné sbírky a podsbírky městského muzea, zejména v šedesátých letech minulého století.

K raritám ornitologické sbírky patří kos, který byl kvůli albinismu bílý

Orlické muzeum pečuje také o velmi rozsáhlou ornitologickou sbírku, která patří v oblasti našeho kraje k těm nejrozsáhlejším. Obsahuje vycpané exempláře od drobných zpěvných ptáků, přes dravce až po vycpanou labuť. K raritám sbírky patří kos černý. Ve skutečnosti je ale bílý, jde totiž o albína, tedy jedince, který nemá v peří ani kůži žádné barvivo.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.