V Kapli sv. Máří Magdaleny v Hlásnici uslyšíte, co se děje na hradě Svojanově

Stále má v sobě ale něco, co láká jak místní, tak turisty, a díky čemu se stala oblíbeným poutním místem. Možná je to její tajuplná historie. Anebo zvláštní akustický jev, který dal název i nedaleké obci – Hlásnici. Jakýkoli ruch, který zazní na hradě Svojanově, je v kapli slyšet tak zřetelně, jakoby se to dělo hned vedle.

Kdo o kapli neví nebo se na ni cíleně nezeptá, lehce ji mine. Kaple Sv. Máří Magdaleny stojí mimo hlavní turistické trasy. A to i přesto, že k ní vede opravdu velmi zajímavá a místy až dobrodružná cesta z hradu a města Svojanova. Po té se turisté dostanou do obce Hlásnice a pak už zbývají dva kilometry polní cestou.

Oficiální prameny tvrdí, že nynější kaple byla kdysi středověkým kostelem obce, která ležela na důležité obchodní stezce, tzv. Trstenické. Ostatně právě díky této stezce vystavěl král Přemysl Otakar II. hrad Svojanov, který ji měl chránit.

Svojanov z kopce, na kterém je kostel sv. Petra a Pavla|foto: Šárka Rusnáková

Hrad ale rozhodně neuhlídal srdce královy manželky Kunhuty Uherské, která se zamilovala do Záviše z Falkenštejna. A tento slavný historický milostný trojúhelník je také základem legendy o vzniku kaple, která se mezi místními předává z generace na generaci.

Podle ní tu kdysi stával klášter kajícnic sv. Máří Magdaleny, které na Svojanovsko povolala právě Kunhuta. Prý proto, že měla potřebu se kát za vztah se Závišem z Falkenštejna, zvláště poté, co její manžel Přemysl Otakar II. zemřel v bitvě na Moravském Poli. Závišovi pak, už po řádném sňatku, porodila na hradě Svojanově syna, aby o deset let později zemřela na tuberkulózu.

Poustevna a poutní místo

Smrt královny ale nebyl příčinou zániku kláštera. Sestry kajícnice čekal krutý konec v době husitských válek, když táhli husité na Svojanov. Všechny povraždili a klášter vypálili. Místo však nezůstalo opuštěné. Začali se k němu stahovat poustevníci. A asi i díky nim ze zbytků kostela vznikla nynější kaple sv. Máří Magdaleny, chráněná zdmi někdejší středověké stavby.

Nová poustevna, útočiště pro moderní poustevníky|foto: Šárka Rusnáková

To, že místo neztratilo svůj duchovní charakter ani po vyplenění husity, dokládá i nápis na zdi za oltářem. Jeden z poustevníků jménem Jiří Pavel tam v roce 1583 vyryl dodnes čitelný vzkaz příštím generacím: „Nic jistějšího člověk nemá před očima než smrt.“ Ostatně poustevnou, kam se mohou věřící uchýlit, je kaple dodnes.

Místní ji ale znají především jako poutní místo, kde se scházeli lidé po generace a kde se dodnes každoročně na slavnosti sv. Máří Magdaleny koná mše. Sjedou se na ni vždy lidé z širokého okolí. Chtějí možná znovu oživit i dávné legendy týkající se tohoto místa.

Uzdravit se prý můžete díky léčivým pramenům, které vyvěrají v okolí. Nebo stačí zazvonit na zvon v den svátku sv. Máří Magdaleny. A pokud chcete zbohatnout, hledejte 13 kroků od kaple. Kopat se má ale za měsíční noci po jedenácté hodině a poklad se podaří najít jen synovi ze čtvrté generace lidí žijících na statku, který patříval klášteru.