V Letohradě vystavují stovky panenek, nejstarší je z roku 1900

„Tady panenka na to, že je z roku 1900, mechanismus funguje, není to jako u moderní panenky, brečí, zavírá oči a kouká se ze strany na stranu,“ sběratelka Jiřina Havlová ukazuje jednu ze svých 500 panenek.

Prvotní zájem o sběratelství tohoto druhu v ní vzbudila velmi stará panenka od její babičky. „Je to panenka Ema z firmy Arko. Ta se vyráběla pouze dva roky, takže je velice vzácná. Byla mi darovaná, prožila válečné období a dostala se přes tu dlouhou cestu až ke mně. Tam vznikla ta láska k panenkám,“ říká Havlová.

Část své sbírky teď přivezla Jiřina Havlová do letohradského Muzea řemesel. „Tady jsou ty nejstarší panenky. Nejstarší je ta se žlutými vlásky, ta Ema. Panenky se dříve opravovaly acetonem. Dost často se stává, že postupem času se ta panenka rozpadne, protože ten aceton působí a rozežírá materiál. V Čechách je cenná kvůli tomu, že jich ubývá. Tady jsou moderní panenky, ty jsou z roku 2002 a jsou od jedné známé návrhářky.“

Panenky Jiřiny Havlové|foto: Pavel Tacl

Tyto panenky vypadají jako živé, dokonce jsou i v životní velikosti. „Ty jsou dělané realisticky, mají i nádherné vlasy. Tady je zajímavá Američanka, to je americká Molly. Je v Americe obrovským hitem. Je to docela dost drahá panenka. V New Yorku má svůj třípatrový obchodní dům,“ doplnila sběratelka.

Jak sama říká, má ráda staré i nové panenky: „Jsem na tom tak, že i ty moderní se mi líbí, ale líbí se mi samozřejmě ty umělecké. Starožitné mají své kouzlo, protože je zaštituje ta historie.“

Panenky doplňují stálou expozici muzea a budou tady k vidění až do konce června.