V Nasavrkách vynášejí zimu Keltové

20. březen 2016

Jarní rovnodenností končí tmavá polovina keltského roku, dny se prodlužují a slunce nabírá na síle. Keltové věřili v moc bohyní. A tak dříve, než přivítali bohyni novou, starou vynesli ze vsi a hořící poslali po vodě.

Keltská historie provází návštěvníky Nasavrk na každém kroku. Dva a půl kilometru severozápadně od města se nachází největší keltské hradiště, tzv. oppidum, ve východních Čechách. Zavede vás tam Keltská naučná stezka, jejíž první zastavení je na zámku, kde je stálá expozice věnovaná právě Keltům.

Keltové na zámku

Zámek v Nasavrkách byl do své renesanční podoby se sgrafitovou výzdobou přestavěn kolem roku 1600. V první polovině 18. století byl po požáru přestavěn na úřednické byty. I proto se zachovala nádherná vstupní hala s klenutými stropy a nezaměnitelnou akustikou.

Se starou bohyní odchází tmavá polovina roku

Keltská expozice je připravena jako zážitková, návštěvníci vstoupí do mladší doby železné a díky řadě interaktivních prvků si sami vyzkouší, jak těžký měli Keltové život. Jak pracovali, jak se oblékali, jak bydleli, jak slavili i jak bývali pohřbeni. Vystaveny zde jsou repliky i originály archeologických nálezů z Pardubického kraje. Kovové i keramické předměty denní potřeby, ale i zbraně a šperky.

Jedna z místností je věnována keltskému hradišti. Reliéfní model oppida na rozloze 3x4 metry věrně ukazuje tehdejší podobu opevněných měst. Dozvíte se i spoustu informací o historii výzkumu oppida a jeho ochraně pro budoucí generace.

Pokud vám nějaké informace uniknou, můžete se vydat po Keltské stezce Železnými horami. Trasa je dlouhá 9,5 km a prochází malebným krajem kolem Nasavrk. Na 14 zastaveních se dozvíte mnoho přírodních a vlastivědných zajímavostí.

Kaštanka

Jedna ze zastávek této naučné stezky je u Kaštanky. Jde o unikátní sad jedlých kaštanů, který založil majitel nasavrckého panství Jan Adam Auersperg v roce 1766. Ten údajně dovezl sazenice kaštanovníku z Itálie a zasadil je na pozemek pod svůj zámeček.

Kaštanka je 240 let starý sad kaštanů jedlých

Původně bylo vysazeno 24 stromů a v průběhu 19. a 20. století byly sázeny nové. Dnes tu roste asi 100 kaštanů na ploše více než jednoho hektaru. V roce 1990 byla Kaštanka prohlášena za Národní přírodní památku.

Jedlé kaštany se používají jako surovina do vybraných jídel. Tak jako oříšky se přidávají do nádivek, ale vaří se z nich i sladká pyré nebo slané polévky. Kaštanový závin dokonce získal značku regionální potravina. Tento závin můžete nehledě na sezónu ochutnat v Nasavrkách po celý rok.

Muzeum zločinu

V nasavrcké části Ochoz je už dva roky jedno netradiční muzeum. Zabývá se temnou částí lidského konání. Je to Muzeum zločinu a své zastoupení zde mají kriminálníci i kriminalisté, filmoví detektivové i detektivní beletrie. Provede vás pan Čeliš v uniformě vězeňského dozorce. Musí být ve střehu! Nedivte se! V bývalém tanečním sále tu pohromadě sedí rytíř Toulovec s lotrem Babinským, Nikola Šuhaj kuje pikle s Jánošíkem a na samém konci sedí nad krabicí od vína doktor Rath s Radovanem Krejčířem. A jak říká pan Čeliš: „Přibudou další …“

65 let včelařské tradice Nasavrk

Nasavrky byly po dlouhá desetiletí jediné místo v Čechách, kde se učili budoucí včelaři. V devadesátých letech ale přišla krize a učiliště nenaplnilo ani jednu třídu denního studia učebního oboru včelař. Vážně mu hrozil zánik.

Správné odpovědi na otázky Včelařské naučné stezky zjistíte pomocí mobilního telefonu

Díky schopným lidem přešlo učiliště na širší formu vzdělávání. Letos otevřelo tři třídy, a přesto nedokázalo uspokojit všechny zájemce. Hlásí se lidé po ukončení školní docházky až po sedmdesátníky. Polovina současných studentů jsou ženy a polovina jich má vysokoškolské vzdělání. Takoví lidé tu po třech letech studia a úspěšném složení zkoušek získají výuční list – včelař.

V areálu učiliště je veřejnosti přístupné včelařské arboretum. Návštěvníci zde najdou rostliny vhodné pro včelí pastvu. A začíná tam také Včelařská naučná stezka, neboli inspiromat. Návštěvníci zde najdou spoustu informací o včelách a včelaření. A také mnoho záludných otázek. Odpověď si mohou najít na svých mobilních telefonech díky QR kódům, které informační tabule obsahují.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.