V Pardubickém kraji pracuje celkem 15 tisíc cizinců

13. březen 2018
Dělníci

Do Pardubického kraje přijely za prací tisíce cizinců jak z EU, tak z mimoevropských zemí. Hlavně velké firmy by dokázaly zaměstnat daleko víc zahraničních pracovníků, je to ale komplikované kvůli legislativě a navíc se tomu brání i některé radnice.

Nejvíc jich je ze zemí Evropské unie, asi 12 tisíc. Nejčastěji to jsou Slováci a Poláci. Z mimoevropských zemí to jsou lidé z Ukrajiny, Vietnamu a Mongolska. Právě o ně mají velcí zaměstnavatelé zájem, jsou totiž ochotní pracovat jako dělníci na linkách, což je pozice, o kterou nemají čeští uchazeči příliš zájem. Nejvíc zahraničních pracovníků bylo u nás v roce 2008, skoro 20 tisíc.

Pardubická radnice o další cizince příliš nestojí, protože pokud ve městě pracuje cizinec, který tam nemá trvalý pobyt, město na něj doplácí. Obzvlášť, když přijede třeba s rodinou a dětmi, vysvětluje ředitel pardubického úřadu práce Petr Klimpl: „Samospráva na ně nedostává příspěvky od státu, to znamená z rozpočtového určení daní na tohoto člověka a na jeho děti nejdou žádné finanční prostředky. Proto oprávněně samospráva jedná se zaměstnavateli, kteří zaměstnávají cizince, o nějakém příspěvku na školství, na dopravu a pochopitelně se to projevuje i ve zdravotnictví.“

Cizinci skládají zkoušky z češtiny

01051544.jpeg

V Pardubicích prošla testy z češtiny drtivá většina z devadesáti cizinců. Povinnost skládat písemné a ústní zkoušky mají zejména žadatelé o trvalý pobyt v Česku. Prověřují se nejen běžné komunikační schopnosti, ale také dovednosti číst a psát. Ke zkouškám se vedle Ukrajinců nejčastěji hlásí příslušníci komunit z Vietnamu a Mongolska. Právě pro ně jsou ale jazykové testy obtížné nejvíce, uvedla členka zkušební komise a ředitelka Obchodní akademie Jitka Šírová.

Začlenit se do společnosti se asi nejlépe podařilo Vietnamcům, jejich děti už bez problémů studují zdejší školy a umí výborně česky. Teď mají asi největší problémy lidé z Mongolska a nejhůř jsou na tom ti, kteří k nám přijíždí jen na krátkodobé práce, často nemají ani dost informací o tom, jaká povolení musí mít, na co mají právo a velkou roli tam hraje i velká jazyková bariéra.

V regionu sice jsou organizace, které cizincům pomáhají, ale ne všichni cizinci vědí, že tu možnost mají, potvrdila to vedoucí Centra na podporu integrace cizinců v Pardubicích Lenka Janošková: „Nedostávají žádný vstupní balíček s kontaktem na centrum, ale myslím si, že naprostá většina o centru ví. Co se týče komunit, tak tam ty informace jsou a oni si je předají. My jsme sociální služba, to znamená, že nás kontaktují většinou, až když narazí na nějaký problém.“

Například pro Mongoly je jazyková bariéra velký problém, čeština je úplně odlišný jazyk. Organizace pomáhající cizincům mají několik tlumočníků, stejně tak třeba jako Foxconn, kde cizinců pracuje hodně. A rodiny s dětmi můžou dostat i asistenta, který pomáhá dětem ve školkách a školách.

Spustit audio
autoři: Drahomíra Bačkorová, Lukáš Jelínek