Václav Milík novou lásku nosí v bedně. Zlatou přilbu nechce odřít
Od první říjnové neděle zná tohoto plochodrážníka spousta lidí. Navždy už zůstane prvním českým vítězem Zlaté přilby v novém tisíciletí. Na pardubické dráze se domácí jezdec radoval po 21 letech. Od té chvíle je Václav Milík v jednom kole.
„Na rozhovory jsem si celkem zvyknul, ale myslím si, že ještě musím vylepšit, abych se nezakoktával. Pocity mám určitě krásné. Bude se mě to držet do vítězství dalšího Čecha. Příští rok je 70. ročník, který by se mi líbil ještě o trochu víc. Ale jsem každopádně rád, že se mi to povedlo minimálně jednou v kariéře. Snad ještě budu mít příležitost vyhrát.“
Trumfnul tátu
Ziskem slavné přilby překonal Milík junior svého otce, bývalého plochodrážníka a taky mistra Evropy v orbě traktorem Václava Milíka staršího. „Abych trumfnul taťku, určitě budu chtít Zlatou přilbu Slovenska. V traktorech ho ale určitě nikdy v životě nepřekonám. Dřív jsem jezdil, teď na to není tolik času. Od toho ruce pryč, ještě bych to zvoral.“
Podle Milíka byl triumf ve Svítkově cílem, za kterým šla celá rodina. I když pochází z Bernardova nedaleko Chvaletic, neabsolvuje pardubický závod každoročně. „Jezdím švédskou ligu, polskou ligu, která se většinou kryje se Zlatou přilbou. Jsem rád, že jsem po čtyřech letech jel v Pardubicích.“
Na rukavičky zapomněl
Zlatou přilbu střeží Václav Milík jako oko v hlavě. I když při vyhlášení na stupních vítězů si ani nestačil nasadit bílé rukavičky. „Byli jsme s panem Lejhancem dohodnutí, ale v takovém aplausu jsem nad rukavičkami nestačil přemýšlet. Užíval jsem si výhru.“
Trofej sundal z hlavy pomalu až dvě hodiny po závodech. „Už mě bolel krk. Pak jsem ji uložil a vyndával ji až pan Lejhanec, když ji čistil od šampaňského ze stupňů vítězů.“
Z ovací tribun byl Milík nadšený: „Říkal jsem si, jestli je to vůbec možné. Diváci přišli za mnou a fandili jenom mně. Když jsem stál v depu, začali řvát moje jméno. Věděl jsem, že to pro ně musím vyhrát.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
