Válečná svědectví Romů a Sintů jsou nyní dostupná v nové online databázi
V den, kdy si Romové připomínají památku obětí holokaustu, je díky Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR zpřístupněna on-line databáze vyprávění přeživších Romů z Česka a Slovenska. Zhruba 250 svědectví o jejich zkušenostech z doby druhé světové války jsou nyní dostupná na webu www.svedectviromu.cz.
„Zkušenost Romů a Sintů za druhé světové války je stále opomíjeným tématem, i když důsledky válečné genocidy a pronásledování pociťují romské komunity dodnes. I v těch nemnoha publikacích o holokaustu Romů a Sintů převažuje navíc často perspektiva převzatá z dokumentů sepsaných za války státní administrativou a policejními složkami," řekla vedoucí řídícího výboru Pražského fóra pro romské dějiny Kateřina Čapková.
Historička doufá, že web pomůže rozšířit povědomí o genocidě Romů a Sintů během holokaustu. I proto se web zveřejňuje dřív, než bude databáze kompletní, aktuálně vědkyně zpracovaly zhruba polovinu svědectví. Vedle české databáze existuje i anglická verze webu.
Databáze obsahuje detailní abstrakt každého svědectví, možnost podrobného vyhledávání, zobrazování vybraných událostí na mapách, anotace k použitým zdrojům a glosář vybraných pojmů. O prezentaci projektu projevily zájem také zahraniční instituce, například muzeum holokaustu ve Washingtonu. Pražské fórum navázalo spolupráci i se Středoevropskou univerzitou ve Vídni.
Vědkyně využívají jako zdroje publikované texty, kde se pamětník vyjadřuje pod svým jménem ke své osobní válečné zkušenosti. Svědectví reprodukují tak, jak je autor napsal. Pokud mají o nějaké informaci ze svědectví pochybnosti, napíší to do poznámky pod čarou. Podle Čapkové je pro historii důležité i to, jak pamětník události vnímá s odstupem času, i když se jeho svědectví odlišuje od reality. „Navíc - zvlášť v kontextu holokaustu Romů - je výzkum často neúplný a u svědectví zdánlivě nepřesného se může časem ukázat, že odkrylo neznámý kus historické skutečnosti," řekla.
Zbylá svědectví by se podle Čapkové na weby měla doplnit během jednoho a půl roku. Práce bude náročná především proto, že doposud se zpracovávaly největší sbírky svědectví, nyní budou pracovat i s jednotlivými vzpomínkovými knihami, provedou i rešerše různých časopisů. Jedná se o romské a antifašistické časopisy z komunistické doby, kde by mohly nalézt ojedinělé vzpomínky.
„Do budoucna plánujeme poté spíš rozšíření webu v anglické verzi i na další území nacisty okupované Evropy. Plánujeme verzi v romštině a ve slovenštině (případně němčině). Záleží však na tom, zda bychom na to získaly finanční prostředky," řekla Čapková.
Pražské fórum pro romské dějiny zprostředkovává a iniciuje akademický výzkum dějin Romů a Sintů v 19. a 20. století. Upozorňuje na důležitost studia historie Romů pro komplexní pochopení evropské historie a současnosti.
V noci z 2. na 3. srpna 1944 zlikvidovali nacisté romský tábor v Osvětimi – Březince a přes tři tisíce vězňů zavraždili v plynových komorách. Nacisté zabili další statisíce Romů a Sintů. K uctění jejich odkazu se stal druhý srpnový den památným dnem romského holokaustu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
