Ve sklepení Mydlářovského domu byla lednice z 16. století

Labyrint schodišť, věžička se studnou, ale také kašpárkové z celého světa nebo mandaríni Orientu. Mydlářovský dům je pro dnešní návštěvníky zkrátka velmi magický. Sídlí v něm Muzeum loutkářských kultur s největší expozicí loutek v Česku. Samotný dům má ale velmi bohatou historii a nezaměnitelnou architekturu. Vyrostl na gotických základech někdejšího domu v Kraví, dnes Břetislavově ulici.

Každý metr dobrý

Město Chrudim bylo založené ve druhé polovině 13. století, v době hromadného zakládání měst králem Přemyslem Otakarem II. Tehdy byly domy v Chrudimi patrové a ze dřeva, se zahloubeným suterénem. V průběhu 14. století a po velkém požáru města už dochází k výstavbě kamenných domů.

„Městský prostor byl velmi drahý. Měšťané se na úzkých středověkých parcelách snažili získat a využít každý metr. Měli tak v podstatě dvě možnosti. Buď stavbu vyhnat nahoru do patra, nebo ji hloubit dolů, do podzemí,“ vysvětluje archeolog Regionálního Muzea v Chrudimi Jan Musil. V historické části Chrudimi se tak můžeme setkat s velmi hlubokými sklepy, které mají většinou dvě patra. Takové je i sklepení Mydlářovského domu.

Jedno patro nestačí

Už při cestě do prvního podzemního podlaží Mydlářovského domu můžete narazit na kamenný portál z období gotiky. „Renesanční Mydlářovský dům stojí na místě zbouraného gotického domu,“ dodává Jan Musil. „Horní sklep pochází už z 15. století. O jedno století později se ale jeho majitelé snažili dům zvětšit do hloubky, takže vykopali ještě jeden sklep směrem dolů. Nejspodnější sklepení je tedy mladší,“ říká archeolog Musil.

Muzeum loutkářských kultur je v nejkrásnějším chrudimském domě|foto: Šárka Kuchtová

V šestnáctém století dochází k obrovskému rozmachu města. „Máme doloženo velké množství soukeníků a také bohatých, právovárečných domů. Sklepy tak sloužily jako skladiště piva, ale také vína a samozřejmě dalších potravin. Byly to zkrátka první lednice. Sklepení bylo současně i jakýmsi trezorem, lidé si tam ukládali cenné věci,“ dodává Jan Musil.

Studna v prvním patře

Dům poblíž chrudimského náměstí koupil v roce 1571 mydlář a svíčník Matěj Mydlář. Inspirovala ho italská renesance a dům si nechal zásadně přestavět. Objekt má ve dvou patrech lodžie o pěti obloucích s toskánskými sloupy. Na čelní stěně najdete reliéfy stojících a ležících postav, personifikace zbožnosti, spravedlnosti nebo také války a lásky. Dalším ozdobnými motivy je hlava šaška, býka, sovy nebo jelena. Třetí, původně kamenná galerie, byla vyměněna za dřevěnou.

Čtěte také

Mydlářovský dům měl několik studní. Nejvýraznější je studna v prvním patře, umístěná ve speciální věžičce. Pochází z 16. století, dodnes je funkční a je v ní voda. Studna je hluboká až na úroveň řeky Chrudimky. V přízemí domu se nachází středověká až raně novověká jímka. Na dně je zahloubená do skály a její délka je přes 9 metrů. Archeologové v ní nalezli železné předměty, kachle nebo keramiku z období 14 až 16. století.

Muzeum loutkářských kultur Chrudim, renesanční arkády|foto: Tereza Brázdová

Minaret nad Chrudimí

Stavba minaretu, vlastního dvojvěží, se přičítá Danielu Mydlářovi, kterému jeho otec Matěj Mydlář v roce 1577 dům přenechal. První věž je pětiposchoďová, druhá věž z východní strany ji přesahuje a je zakončena tvarem minaretu s osmi malými okny. Jak se v Chrudimi traduje, měla sloužit k astronomickým pozorováním. Posledním majitelem domu z rodu Mydlářů byl pravnuk Matěje Jan František Mydlář. Poslední majitelka Mydlářovského domu byla Marie Kozlanská, která ho v roce 1952 odkázala obci.

Od roku 1972 v domě sídlí Muzeum loutkářských kultur, které později získalo i sousední domy. Expozice vás provedou nejen historií českého loutkářství, kočovných loutkářů a rodinných divadel, ale také seznámí s loutkami Indonésie, Indie, Japonska nebo Číny.