Ve škole jsme o nich slyšeli všichni. Byli jste někdy v Ležákách?

„Naším hlavním úkolem je, aby lidé na ta místa chodili a seznámili se s danou historií. Člověk, který přemýšlí o dějinách, může přemýšlet i o své současnosti. Při první návštěvě převládá emoční stránka. Při dalších návštěvách se už dá přemýšlet o tom, co se stalo. Každý by měl aspoň jednou za život podobné místo navštívit,“ myslí si Filip Petlička, který se od letoška stará o vztahy s veřejností.

Možná přiletí gripeny

V březnu v Ležákách pravidelně otevírají návštěvnickou sezónu, v červnu si pak pietní vzpomínkou připomenou samotné vyhlazení osady Ležáky. „Taky chystáme Memoriál Karla Kněze na počest četnického strážmistra, který byl členem odbojové skupiny Čenda. Na této akci se výrazně podílí armáda, konkrétně výsadkový prapor z Chrudimi. Měl by tam být se svou vojenskou technikou. A letos by dokonce mohly přeletět gripeny.“

Stovky lidí si připomněly 74. výročí vyhlazení osady Ležáky

• Upravit
• Smazat

Dnes je to 74 let od vyhlazení obce Ležáky. Malou osadu na Chrudimsku vypálili nacisté v roce 1942. Jejich řádění bylo odplatou za atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha. Na místě vypálené vesnice stojí památník a muzeum.

I k dětem hledá památník cesty, snaží se o vzdělávání už od nejmladší generace. Podle Petličky pro ně pořádá spoustu programů, a to včetně celostátní dětské recitační přehlídky nazvané Ležácké veršování.

A takto Petlička připomíná historii Ležáků: „Vznikla odbojová organizace Čenda. Byla v ní řada četníků z místních četnických stanic. Spolupracovala i s dalšími odbojáři. Tak se dostala až k paravýsadku Silver A. Ten měl za úkol navázat rádiové spojení s exilovou vládou v Londýně. V osadě Ležáky se ukrývala slavná vysílačka Libuše. Ale pak se začala síť rozkrývat. Gestapo došlo až do Ležáků a ten osud už dál známe.“

Filip Petlička z památníku Lidice|foto: Honza Ptáček