Víťa Troníček – hudebník, herec
Jolana Voldánová si do studia pozvala kapelníka Marien a autora Folkových pohlazení
Víťa Troníček vyrůstal na horské rekreační boudě v Orlických horách, má tedy krásné vzpomínky na dětství. V roce 1987 se s rodiči přestěhoval zpět do Pardubic, kde byl členem tajně vedeného skautského oddílu. Skautem je mimochodem dodnes. Do lidovky začal chodit ve čtvrté třídě – vybral si kytaru, klavír byl moc drahý. Klasická kytara ho ale nikdy tolik nechytla – jak přičichl k bluegrassu a folku, byl s klasickou kytarou konec.
Vystudoval (střední) strojařinu a LŠU (druhý stupeň oboru klasická kytara a bluegrassových dílen). Absolvoval několik nástaveb a kurzů v oboru hudby a novinařiny. Pracoval rok jako moderátor na soukromém rádiu, odkud přešel do Českého rozhlasu Hradec Králové. Po vzniku pardubického studia přešel do Pardubic, kde externě působí dodnes a uvádí zde oblíbený pořad Folková pohlazení. Dnes se živí jako autor a herec ve svém Divadélku pro školy. Jeho život je ale převážně spojen s hudbou. Je známý jako talentovaný skladatel a charismatický zpěvák. Dvanáct let fungoval v úspěšné folkové skupině Poupata, od roku 2004 vede Marien a od roku 2007 hraje se Stráníky. V posledních letech si k tomu přibral i dramaturgii a organizování folkových a country festivalů a akcí, je velkým propagátorem folkové hudby (viz jeho aktivity ve sdružení Folk žije!).
A kdo přijde na Rande příští týden? Jolana Voldánová si tentokráte pozvala uznávanou filmovou dokumentaristku (O čem sní ženy, Věra 68…) a aktivistku Olgu Sommerovou. Ta se před časem silně angažovala v záchraně železničního nádraží v Ústí nad Orlicí a upozorňovala i na problematické kácení stromů u Mladkova. Co ji k tomu vedlo? A jak vzpomíná na spolupráci s Věrou Čáslavskou na posledním dokumentu? A co chystá do blízké budoucnosti? Dozvíte se už v dalším díle talk show Rande s Jolanou.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
