Výlet do polepšovny

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Opatovická polepšovna měla několik velkých budov

Zemská polepšovna vznikla v Opatovicích nad Labem na konci 19. století na místě neprosperujícího cukrovaru. A byli v ní chlapci šestiletí i dvacetiletí. Půl týdne chodili do školy a druhou polovinu trávili v dílnách.

Do polepšovny se chovanci mohli dostat za potulku, krádeže nebo chození za školu. Někdy je tam nechali umístit jejich vlastní rodiče. Ústav se o své svěřence staral i po propuštění, našel jim pracovní místo a udržoval s nimi korespondenční kontakt. Výroční zprávy uvádějí, že úspěšnost nápravy dětí byla 80 procent.

Jídelna pro polepšované v opatovické polepšovně

Zemská donucovací pracovna

Občas se ale stalo, že dvacetiletý klient opustil brána polepšovny a přemístil se přímo do donucovací pracovny. V donucovací pracovně se soustřeďovali ti propuštění vězni, ale i znovu zadržení bývalí vězni, u nichž nebylo možné po propuštění hned očekávat, že se budou živit řádnou prací. Záměrem pobytu v tomto nápravném zařízení byla převýchova klientů, aby si zvykli a byli sami schopni živit se poctivou prací a žít trvale řádným životem.

Stavba donucovací pracovny v Pardubicích pro 400 káranců byla dokončena 1.listopadu 1891. Ti měli pečovat o 62 hektarů vlastních i pronajatých polí a zahrad. Dalších 160 mělo pracovat v tkalcovně a kolem 70 pak při výrobě sáčků. Ostatní pracovali v dílně truhlářské, natěračské, obuvnické a ve výrobě kotlů. Donucovací pracovna od nich dostala přízviska jako rejtačka, pardubická univerzita, alkron nebo pup. Z tehdejších 13 budov dodnes tři slouží svému účelu, původní je i zeď kolem celého areálu, ve kterém dnes sídlí pardubická věznice.

Jak Fáblovka ke svému jménu přišla

Původně byla Fáblovka Pablovkou a její název je ale odvozen od příjmení německy mluvících emigrantů. Ti přišli ze Slezska poté, kdy Marie Terezie po prohrané bitvě ztratila slezské území. Usadili se na opuštěných vrchnostenských statcích a časem splynuli s okolním obyvatelstvem. Stejně tak nedaleko Starého Hradiště, kde vytvořili kolonii tzv. Familii, později známou jako Nové Hradiště. Nejznámější z rodu Pablů byl Ignác, původně pocházející z Kladské Bystřice. Podle zkoumání archiváře Petra Muckeho z Okresního archivu v Pardubicích, musel být poměrně zámožný, protože si koupil dům na Pernštýnském náměstí a na jaře roku 1780 se v Pardubicích podruhé oženil. Pracoval jako polír tesařů při stavbě Josefovské pevnosti. Na udání, že u sebe přechovává náčrtky budované pevnosti, u něho byla provedena domovní prohlídka a nějaké neumělé náčrtky byly skutečně nalezeny.

Pardubická šibenice Na Spravedlnosti

To stačilo jako důkaz špionáže a Ignác byl pro výstrahu ostatním popraven.  Dodnes  figuruje v josefovské pevnosti Ignác Pabel jako legendární strašidlo. Protože se vypráví, že když smiřický pohodný po 3 měsících odklízel jeho tělo, tak si prý ulehčil práci a hodil jej do nějakého pevnostního příkopu a Pabel tam od té doby straší...

Za právem a trestem na Pardubicku

Tam kde v Pardubicích stála šibenice, se dodnes říká Na Spravedlnosti. Byla dost daleko od města, ale při hlavní cestě z Chrudimi. To aby všichni přijíždějící viděli, že v Pardubicích není radno porušovat zákon.

Šibenice byla zbořena roku 1788 a hlína z pahorku, na kterém stála, byla použita při stavbě silnice na Chrudim. Jaké byly používány mučící metody při výsleších představuje výstava ve sklepení  hradu na Kunětické hoře. Vystaveny jsou pomůcky a nástroje používané jak při mučení, tak při výkonu trestu.   Vedle popravčího meče a černých knih je vystaven i ceník úkonů, které prováděl pardubický kat. A k dokreslení poměrů slouží i srovnání cen. Kat musel například useknout tři ruce, aby si mohl koupit krávu.

Sada cejchovacích kleští
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...