Výlet do synagogy, na židovský hřbitov a za příběhy do Žamberku

24. listopad 2025

První zmínka o židech v Žamberku pochází z roku 1666. Dnes židovskou komunitu připomíná jen hřbitov, přestavěná synagoga a nově kameny zmizelých.

V roce 1810 zachvátil město Žamberk ničivý požár, v jehož důsledku shořelo více než 80 domů. Hořelo i v židovské čtvrti pod náměstím a popelem lehla také dřevěná židovská modlitebna. Rok po požáru si žamberečtí židé postavili synagogu zděnou a scházeli se v ní až do nuceného transportu v prosinci 1942.  

Všichni židé ale do transportního vlaku nenastoupili. Dvacetiletý mladík Jan Hostovský, syn žamberského obchodníka, fingoval svoje utonutí a do konce války se ukrýval. Nejprve v obci Kněžství na statku u rodiny Kytlicových a později u Hany Šustové na ubytovně žamberského sanatoria.

Mezi dvěma mladými lidmi vzniklo v napjaté situaci silné pouto, zamilovali se do sebe a ještě v době okupace se tajně vzali. V listopadu 1944 se jim narodila dcera Hana. Všichni tři se šťastně dožili konce války. 

Manželé Hostovští s dcerou Hanou

Bohužel ostatní členové rodiny Hostovských zahynuli v nacistických věznicích a koncetračních táborech. Jména některých z nich jsou vyryta na kameny zmizelých a umístěna do chodníku před vilu, která do války jejich rodině patřila. 

Dcera Hostovských Hana vyprávěla příběh své rodiny dokumentaristům Paměti národa v roce 2024. Celý si ho můžete poslechnout na tomto odkazu.

Kostel ze synagogy 

Po válce už židovská obec v Žamberku obnovená nebyla a budova synagogy chátrala. Jistou dobu se v ní skladovalo obilí, až ji v roce 1951 odkoupila Církev československá. Přistavěla k ní věžičku a přestavěla interiéry. Její minulost do dnešních dní připomíná v předsálí drobnou výstavou s dochovanými artefakty. Církev československá husitská se každoročně připojuje k celostátní akci - Dnu mezinárodních židovských památek.

Duchovní Aleš Toman ukazuje nálezy z půdy přestavěné synagogy

Klíč od židovského hřbitova mají v muzeu

Židovský hřbitov je v Žamberku od počátku místní židovské obce s nejstarším datovaným náhrobkem z roku 1731. Byl několikrát rozšiřován, naposledy v roce 1932. Po válce podobně jako synagoga chátral a opraven byl až v 90. letech. Rekonstrukce se dočkala i vstupní stavba zvaná ohel, ze které vzniklo malé muzeum věnované židovské tématice. Ohel i hřbitov jsou veřejnosti přístupné, klíče si mohou zájemci vyzvednout v pokladně sousedního městského muzea. 

Spustit audio

    Mohlo by vás zajímat