Výlet s pardubickými patrioty
Jednou z nejzajímavějších budov, které byly v Pardubicích postaveny v období první republiky, je krematorium. I po téměř sto letech své existence budí vášnivé debaty. Je to taková perníková Chobotnice.
Krematorium v Pardubicích bylo postaveno podle plánů architekta Pavla Janáka v letech 1921 až 1923, na jižní straně tehdejší periferie města, ve stylu art deco. Výstavbu od počátku podporovali členové Spolku přátel žehu, lidé vzdělaní a společensky vysoce postavení. Do soutěže o stavbu se přihlásilo 93 architektů, městská rada ale nedoporučila ani jediný z návrhů. Nejlépe se umístil architekt Janák a po mírném přepracování byl nakonec realizován jeho projekt.
V roce 1968 vybral režisér Juraj Herz pardubické krematorium pro natáčení svého filmu Spalovač mrtvol. Interiéry i exteriéry jsou tak zachyceny v dobovém snímku filmu, který byl dlouhá léta uzavřen v trezoru.
Pardubická bolest - Zámeček
Zámeček se říkalo vile, kterou si dal v roce 1885 postavit uprostřed borového lesa na východním kraji Pardubic hrabě Jiří Larisch. Využíval ji jako lovecký zámeček v době parforsních honů. Během let ale Zámeček několikrát změnil majitele, až přešel do rukou státu, který zde v roce 1937 zřídil jezdecké učiliště. Během německé okupace zde sídlila vojenská policie.
Do paměti pardubických občanů se Zámeček zapsal v roce 1942, kdy se zde konaly popravy během heydrichiády. Zahynula zde také většina lidí z Ležáků. Od 3. června do 9. července 1942 zde bylo popraveno zastřelením celkem 194 osob. Popraviště přitom nevyužívala pouze pardubická služebna gestapa, nýbrž ještě expozitury v Hradci Králové a Kolíně. Těla popravených byla následně zpopelněna v pardubickém krematoriu a popel vysypán do řeky Labe. Pracovníci krematoria ale přes výhružky trestu smrti popel ležáckých lidí uschovaly a dnes je uložen v urnách v Památníku Ležáky.
V prostorách Zámečku bylo po válce vybudováno pietní místo. Dnes nepříliš navštěvované a neprávem opomíjené.
Pardubický Slavín
Klub přátel Pardubicka pracuje už několik let na projektu Pardubický Slavín. Mapuje hroby slavných osobností na novém i starém pardubickém hřbitově. Pro lepší orientaci vytvořili informační tabule s QR kody, pomocí kterých zájemci místa hrobů snadno najdou a dozvědí se důležitá data i podrobnosti o životě těchto významných osob.
Projekt Pardubický Slavín pokračuje. Informační tabule budou v nejbližší době umístěny i na hřbitově v Pardubičkách a v urnovém háji u krematoria.
O některé hroby slavných pardubických osobností se nikdo nestará, některé byly dokonce zrušeny. Tak jako například hrob slavného pardubického fotografa Josefa Pírky, který existoval ještě v devadesátých letech. Dnes už ho na pardubickém hřbitově nenajdete. Pro takové případy byl vytvořen Institut čestných hrobů. Město přijímá a posuzuje návrhy spolků a institucí, a pokud jsou splněny dané podmínky, platí nájem hrobového místa z městského rozpočtu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
