XV. Adámkovy folklorní slavnosti

17. leden 2014

Pojďte s rozhlasovým Posvícením do Betléma

Vždy poslední srpnový víkend se v Hlinsku koná mezinárodní festival Adámkovy folklorní slavnosti. Byl pojmenován po hlineckém rodákovi Karlu Václavu Adámkovi, národopisném badateli a sběrateli, který se celý život snažil o zachování lidových tradic na Hlinecku. Nesoutěžní festival má stejný cíl: udržovat prostřednictvím lidových písní a tanců odkaz předků na Vysočině.
Festival se pořádá v překrásném prostředí památková rezervace Betlém, jejíž roubené stavby tvoří přirozenou kulisu slavností. Pořadatelé zvou k účinkování dětské a dospělé soubory z Čech, Moravy i zahraničí. Na letošním ročníku vystoupí dětské soubory Kuřátka z Chrudimi, Kyjovánek z Kyjova, Dúbravěnka z Dubňan a domácí soubor Vysočánek. Z dospělých souborů to pak budou Hořeňák z Lázní Bělohradu, Formani ze Slatiňan, Hatě z Tovačova, domácí Vysočan, řecký soubor Antigoni z Krnova, bulharský Veselie ze Sofie a mexický soubor Hueyitlatoami.
V pátek v podvečer zahajuje festival vystoupení zahraničních souborů (od 18,00 hod.), sobotní program (od 14,30 hod), ve kterém budou mít hlavní slovo dětské soubory, je Memoriálem Věry Svobodové, chrastecké rodačky, dlouholeté choreografky Státního souboru písní a tanců a spolupracovnice dětského souboru Vysočánek z Hlinska. V neděli pak festival vyvrcholí galaprogramem dospělých souborů (od 14,00 hod.). V sobotu a neděli je v areálu slavností i jarmark, kterého se zpravidla zúčastňuje 20 - 25 lidových výrobců z celé republiky.
Zveme vás na Adámkovy slavnosti potěšit se tanečním, pěveckým a muzikantským uměním dětských i dospělých souborů, ocenit zručnost lidových výrobců a krásu staveb našich předků.

autor: FIN
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.