Z herečky archivářkou. Lída Vlášková třídí zaprášené divadelní texty

„Dostala jsem nabídku od pana ředitele Dohnala. V divadle je samozřejmě spousta textů. Dokonce jsem našla nějaké ze začátku 20. století. Teď jsou sice uspořádané, ale musí se taky dát do počítače. Lezu po štaflích, sundávám knihy, zadávám do počítače všechny údaje. Je to příjemné, docela mě to baví. Jsem tam jakoby svou paní. Nejsem člověkem, který by si jenom odseděl hodiny.“

Herci s děravou pamětí si divadelní prázdniny musí odpustit. Po létě by měli problém

• Upravit

S koncem června se taky ve Východočeském divadle Pardubice těší na prázdniny. Ale herec rozhodně nemůže ležet dva měsíce s nohama na stole. Už třeba proto, že by zapomněl text.

Nečinnost by jí nesvědčila: „Když můžu něco dělat, velice se rozjedu. Třeba dopoledne jsem schopná sedět dost dlouho u internetu. Pak zase dlouho chodím. Vím, že kdybych byla doma, skončila bych špatně zdravotně. Jakmile se člověk nehýbe, jde to s ním okamžitě dolů. Proto chodím hodně pěšky. Po Pardubicích to není nikde daleko a navíc všude rovina.“

Zkušenost díky legendám

Už během studií na DAMU hostovala Vlášková v Národním divadle. „Moje spolužačka Simona Stašová říkala, když po ní chtěl někdo v zákulisí podpis, že není herečka. Že je jenom duch. Bylo to ale setkání s lidmi jako třeba pan Hrušínský, Petr Kostka.“

V Činoherním klubu zase zaskakovala za těhotnou herečku. „Kolegové se ke mně chovali fantasticky. A když jsem si po letech potykala s panem Somrem, bylo to pro mě něco neskutečného.“

Východočeské divadlo - rekonstrukce 2003

Derniéry, tréma a šansony

Aktuálně ještě Lída Vlášková hraje v inscenaci Hoří, má panenko! Taky ji můžeme vídat v představení Hej, Mistře! To má pár týdnů před derniérou. „Když byla derniéra Věci Makropulos, kde jsem měla hlavní roli, tak jsem ani neplakala. Prostě vím, že zase přijde něco jiného. Teď jsem třeba zase posunutá jinde věkově i zkušenostmi. Z derniér jsem nikdy neměla újmy a trable.“

Lída Vlášková – herečka tělem i duší

• Upravit

Známou pardubickou osobnost pozval do studia Jakub Malý. Povídali si nejenom o plánovaném Štědrovečerním zpívání v divadle.

Trémou ale na druhou stranu prý trpěla vždy. „Kolegové mi říkali, že v zákulisí vypadám na omdlení a na jevišti jsem suverén. Dneska už je to lepší, ale asi díky malým rolím, což není taková zodpovědnost.“  

Vysněnou roli Lída Vlášková nikdy neměla. „A když už, tak to až tak velká sláva nebyla. Spíš jsem byla úspěšnější v rolích, které jsem původně vracela. Jinak jsem zjistila, že dnes lidé spíš touží po intimitě. Já mám ráda šansony a sním o tom, že bych si mohla udělat ještě nějaký šansonový večer.“