Z kasáren do nemocnic i dětského domova. Elitní výsadkáři z Chrudimi jsou nasazeni na několika frontách

16. listopad 2020 10:48

Epidemie koronaviru zamíchala kartami všude. Chrudimští vojáci nejsou výjimka. Červené barety se tak ze dne na den mění na sanitáře, nebo vychovatele. Nastupují tam, kde chybí personál, a je třeba pomoct. Spektrum úkolů je tak široké, že velitelé elitního pluku používají větu, která vystihuje všechno. Je to ode zdi ke zdi.

V terénu je teď nasazených přes padesát vojáků. První naskočili do nemocnic a k záchrance pár hodin po vyhlášení nouzového stavu. Mezi poslední nové úkoly patří i náhrada za vyřazené zaměstnance v dětském domově. Kuriózní rozkaz se odrazí do tváře velitele chrudimského výsadkového pluku Róberta Dziaka. Mírně se usměje. „Čekali jsme sice něco úplně jiného, ale jsme výsadkáři. Připravení na nenadálé situace. Umíme improvizovat,“ vysvětluje.

Zkušenosti z terénu už ale úsměvné nejsou. Vojáci se dostávají do kontaktu s vážně nemocnými pacienty. A občas také s těmi, pro které onemocnění covid-19 znamená smrt.

Vojáci z Chrudimi vypomáhají i ve Sloupnici

Marek Jablonovský nastoupil pomáhat do náchodské nemocnice. V ochranném obleku trávil deset hodin denně. O sobě nemluví. „Hlavně pro sestry je to záběr. Pacienti měli hodně často nadváhu, a když je ty sestřičky mají každou chvilku otáčet, tak je to pro ně úleva, když jim tam nějaký chlap pomůže zabrat a nemusí to všechno tahat samy,“ popisuje svoje úkoly mladý výsadkář.

Čtěte také

Vedle něj sedí starší kolega, který naskočil na výpomoc pražské záchrance. Má na starost dekontaminaci techniky a vozů, které pak vojáci zase vrací na základny posádek. Ušetří jim tak hodiny času a trochu sil. A to je víc než potřeba. „Ti zdravotníci už šlapou opravdu z posledního. Posádky mají třeba dvacet směn za měsíc, dvanáctek, nebo nočních,“ říká jeden z poručíků výsadkového pluku.

U chrudimské jednotky je patnáct let a zažil i mimořádné situace včetně zásahu při povodních. Jestli cítí v první koronavirové linii strach? Ne, na úkol se těšil. „Vy tam jedete s pocitem, že chcete pomáhat. Když tam jedete, tak se těšíte, že budete nějakým přínosem,“ popisuje svoje pocity.

Ostřílený + nováček. Ověřeno na misích

Různý věk, různá hodnost i profesní zkušenosti. Stejná je ale nášivka padáku na rameni. Výcvik se na epidemii sice úplně aplikovat nedá, ale výsadkáři dělají to, co umí. Improvizují. A používají to, co už elitní jednotka ovládá.

Výsadkáři pomáhali i v Praze při převozu sanitek k dezinfekci

„Osvědčil se nám model jako do misí. Jsou nasazení zkušení výsadkáři, kteří už mají něco za sebou, zpravidla nějaké zahraniční nasazení. Dokážou si poradit se situacemi, které jsou nepředvídatelné. A nováčci, co zrovna nastoupili. Hlásí se k nám třeba kluci kolem devatenácti let, ti zase nemají s takovou prací zkušenosti vůbec žádné. Ti starší na ně dohlížejí a pracují jako tým,“ říká velitel chrudimského výsadkového pluku Róbert Dziak.

A počítá i s tím, že z letiště na nové místo určení vyrazí ještě víc vojáků, než je nasazených teď. Za zdí má totiž pluk ještě rezervu. Včetně bojových záchranářů. „Máme připravené hotovosti odběrových týmů, další zdravotnický personál a taky ten, který je v kategorii combat lifesaver, předurčený na to, aby pomáhal při akutních úrazech a zraněních v boji. Takže tihle lidi jsou připravení pomoct i v situacích běžného života,“ odkrývá karty Róbert Dziak.

Spustit audio

Související