Z Poličky staveniště. Opravuje se kdeco
Historické centrum Poličky je letos zase rozkopané. Město pokračuje v různých opravách a úpravách. Podle starosty Jaroslava Martinů obsahuje rozpočet 70 milionů korun na prostavění. Jde prý o nejvyšší částku v dějinách.
„Opravujeme chodníky, děláme generální opravy ulic, pak máme naplánovanou první etapu městské čističky odpadních vod, školní zahradu a podobně. Zbavili jsme se dluhů. Pokud město rozumně hospodaří a není zadlužené, může dělat spoustu věcí, které jsou k užitku občanů i turistů,“ říká Martinů.
Barokní perla prokoukne
Lešení znovu zahalí dominantu náměstí. Morový sloup prochází různými etapami oprav. „Jsme zhruba v polovině, ale myslím si, že morový sloup dáme do stavu, aby dalších minimálně dvacet let vydržel jako chlouba našeho města. Když všechno půjde dobře, opravu dokončíme v roce 2017,“ odhaduje Martinů.
Starosta taky připomíná nekonečnou péči o hradby. „Je to jedno z nejvíc zachovalých opevnění na území Evropy, ale ta starost s ním je obrovská. Teď jsou hradby opravené z velké části. Nastává období běžné údržby.“
Město taky vlastní hrad Svojanov. I ten postupně opravuje. „Drtivá většina budov už je krásně opravená. Třeba loni tam přijelo přes 50 000 turistů, což je nejvíc na území Pardubického kraje.“
Aby obyvatelé neutíkali…
Polička začne ještě letos stavět městské byty. Proč? „V poslední době nás trápí mírný úbytek občanů. Může za to nižší porodnost, ale taky to, že se dostudovaní vysokoškoláci nevracejí do Poličky, ale zůstávají ve velkých městech. Myslím si, že u nás máme pracovních možností dost. Vybudovali jsme průmyslovou zónu, která je celá rozebraná. Spíš vyvstal problém sehnat pracovníka. O byty je obrovský zájem,“ říká Jaroslav Martinů.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.