Zajímá vás romistika? Nejvyšší čas přihlásit se ke studiu

27. leden 2018

Po dvou letech se opět otevírá obor Romistika na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Zakladatelkou oboru byla v roce 1991 doc. Milena Hübschmannová. Po její tragické smrti vedl Seminář romistiky Jan Červenka a v současné době Helena Sadílková.

„Přijímací řízení je dvoukolové. První je písemná část, ve které se snažíme zjistit, jakou mají uchazeči předchozí znalost a zkušenost, buď z terénu, nebo i co se týče četby literatury, která se týká Romů, jejich historie a kultury. Nejdůležitější je pak část ústní, ve které se bavíme nad seznamem přečtené literatury. Doporučenou četbu máme i na webu, ale ta je spíš orientační. Spíše necháváme na uchazečích, jaký seznam literatury si přinesou. Bavíme se s nimi o textech, které přečetli, abychom zjistili, která část z obrovského balíku témat je nejvíce zajímá, která se jich nejvíce týká a jakou vůbec mají motivaci ke studiu.“

Studenti by měli projevit zájem o romskou historii, znalost romštiny není podmínkou.

„Studium je postaveno tak, že se romština učí od začátku, jako pro začátečníky. Znát romštinu, nebo o ní mít alespoň povědomí, je samozřejmě výhodou, ale nikoliv nutným předpokladem.“

O romistiku je z řad studentů zájem, ale nepřevyšuje počet těch, kteří se na filozofické fakultě hlásí na obory jiné, např. anglistiku či germanistiku.

Helena Sadílková (vpravo)

„V posledních letech se hlásilo zhruba 30 lidí. My jich můžeme přijmout 20. Což pro nás, abychom si vybrali ty, kteří u nás budou studovat, je více méně dostatečné. Čím větší je ale zájem, tím zase lépe – můžeme si vybrat lidi, kteří obor skutečně dostudují a potom se tématu dále věnují.“

Intenzivní kurz

„Studenti mají čtyřikrát týdně hodinu a půl romštiny, intenzivní kurz, který se netýká jen toho praktického ovládnutí jazyka, ale jde i o jeho teoretický popis. Na tom se totiž nejlépe ukáže, jak velkou motivaci, nebo jaké nadání ti studenti mají. Buď jim jazyky jsou, nebo nejdou. Pokud nejdou, jde to samozřejmě kompenzovat větší pílí nebo dalším větším zájmem. Zároveň, pokud jim to nejde, je to dobrá příležitost rozmyslet se, jestli opravdu to studium směřuje tam, kam by si představovali.“

Absolventi studia

Absolventi studia se uplatní ve státní správě, v sociální práci nebo také v neziskovém sektoru. Někteří pokračují na magisterském nebo doktorandském studiu. Ve druhém ročníku bakalářského stupně studuje i Tereza Turková, která zároveň pracuje na fakultě i v knihovně:

„Já jsem vůbec netušila, že obor romistika existuje, dozvěděla jsem se to náhodou. Zúčastnila jsem se jednoho promítání, které se jmenuje Utajené dopisy, uváděl je tenkrát Honza Ort a hostem byla právě Bára Šebová, která psala práci o cikánské škole v Květušíně. Mě to celé zaujalo a ona tam právě tenkrát řekla, že je romistka. A na základě toho jsem si řekla ‚proč to vlastně nedělám‘! Na internetu jsem si hned zjistila, že přihlášku si můžu podat ještě dva týdny, což jsem udělala a teď jsem tady.“

Tereza, ač není Romka, tak ji studium romštiny a romistiky stále překvapuje:

„O Romech se na jiné škole vůbec nic nedozvíte. Je to tedy jedno překvapení. A většinou příjemné.“


Zájemci o studium můžou přihlášky posílat do 31. března 2018.

autor: Dušan Vágai
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.