Zámek v Litomyšli slaví 450 let. Jeho třináctá komnata je ještě starší
Datum položení základního kamene prý určili astrologové. Zřejmě měli šťastnou ruku, protože zámek lidé obdivují dodnes. Málokdo ale ví, že uvnitř jsou i pozůstatky gotického hradu.
Základní kámen litomyšlského zámku byl položený 18. března 1568. Říká se, že Vratislav z Pernštejna ho postavil jako dar pro svoji milovanou ženu Marii Manrique de Lara, pocházející ze staré španělské šlechtické rodiny Mendoza. Jejich manželství bylo zřejmě šťastné, společně totiž zplodili dvacet potomků.
„Jestli byl zámek dar nebo ne, to už dnes nevíme, mnoho korespondence Vratislava z Pernštejna se nám nezachovalo, velký psavec to nebyl,“ říká s úsměvem kastelánka státního zámku v Litomyšli Zdeňka Kalová. „Jestli byl nový zámek ryze přáním Marie Manrique de Lara nebo jestli chtěl Vratislav zkrátka moderně bydlet a dát to všem na odiv, to se zřejmě nedozvíme.“
Tajemné místnosti mezi dvěma patry
Vratislavův renesanční zámek nevznikal na zelené louce. Kdysi totiž na stejném místě stával hrad, tvrz Kostků z Postupic. A část této stavby se stala součástí renesančního zámku a zachovala se dodnes.
„Vratislav si nejdříve nechal postavit samostatné západní křídlo zámku, do kterého se nastěhoval,“ vysvětluje kastelánka Zdeňka Kalová. „Teprve potom začal přestavovat starý palác na východní straně. Celý ho ale nezboural, část stavby využil. Teprve pak budoval spojovací arkády a spojovací obytná křídla zámku.“
Nejstarší stavební části, tedy pozůstatky kostkovského hradu, si mohou návštěvníci prohlédnout jen výjimečně, a to při příležitosti speciálních architektonických prohlídek. Nejstarším jádrem jsou tři místnosti v mezipatře, do nichž vede samostatné schodiště. „V době Kostků z Postupic to byly obytné místnosti, se silnými zdmi a malými okny. Za Pernštejnů ale sloužily už jen jako hospodářské zázemí zámku, byly tu kuchyně a sklady,“ dodává kastelánka.
Nejstarší trám pochází z konce 15. století.
Zdeňka Kalová, kastelánka
V pozdně gotických místnostech východního křídla zámku je trámový strop, z části původní. „Právě tady najdeme vůbec nejstarší trám na zámku, datovaný je do konce 15. století. Ze stejné doby pocházejí také dva krásné kamenné portály, z nichž jeden je kompletně dochovaný,“ dodává Zdeňka Kalová.
Díky tomu, že tyto místnosti sloužily hospodářským účelům a nebyly nikdy zásadně přestavovány, mají skutečně velkou historickou hodnotu. Například se tu zachovala ve své původní podobě cihlová dlažba a o životě na zámku vypovídají také unikátní nápisy na zdech.
Zlostný stavitel a nejstarší prasátko
O tom, že nejstarší jádro litomyšlského zámku personál využíval jako sklad, svědčí velké množství nápisů na zdech. Pocházejí z několika staletí. „Ty nejstarší jsou ze 16. století. Jsou provedené hlinkou a jsou to červené čárky, mnohdy přeškrtávané příčně. Tedy tak, jak skladník počítal třeba pytle s obilím nebo další uskladněné zboží. A další nápis v němčině uvádí, kolik tu kdysi bylo složeno okenic,“ dodává kastelánka.
O tom, že se ve skladech pohybovali obyčejní lidé, svědčí mnoho prozaických kreseb. „Je tu například vyobrazena postava, řekněme, nějaký renesanční stavitel. Z úst mu vychází bublina, což může evokovat jeho pokyny, ale spíše nadávky vůči podřízeným. Jedna z nástěnných maleb, zápisů, je datovaná přesně. V roce 1797 tu neznámý autor namaloval schematické prasátko, možná nejstarší ve východních Čechách,“ směje se kastelánka zámku Zdeňka Kalová.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
