ADHD je nemoc, kterou si nevybrali děti ani jejich rodiče, vysvětluje klinický psycholog

„Znamená to, že se projevuje ve vývoji dítěte. Je to záležitost, která se vyskytuje v mozku. Není to tak, že nemoc chvíli je a chvíli není. Provází člověka celým životem. A má biologický podklad, to znamená, že s větší pravděpodobností se narodí děti s ADHD rodičům, kteří ADHD také mají,“ vysvětluje klinický psycholog Oldřich Ďurech z ambulance Medeora v Pardubicích.

Slovo ZLOBÍ nemám rád, říká psycholog

Děti s diagnózou ADHD se projevují nepozorností, hyperaktivitou a impulzivitou. Laik řekne jednoduše, že takové dítě zlobí. Jak tedy rozeznat děti s diagnózou ADHD a děti tzv. neposlušné?

„Slovo zlobí nemám rád. Dítě s onemocněním ADHD nezlobí tím, že nedává pozor, ono totiž dávat pozor nedokáže. Chová se jinak, než podle požadavků učitele nebo rodiče. Není to tak, že by záměrně někomu škodilo a ubližovalo,“ konstatuje Oldřich Ďurech a zároveň dodává, že takových dětí je u nás tři až sedm procent.

Dítě s podezřením na ADHD zkoumají kliničtí psychologové a podle jeho chování a reakcí určí, do jaké míry trpí tímto postižením. Nemoc se podle Ďurecha nedá diagnostikovat přístrojem, který by přesně tuto nemoc uměl určit.

„Takové dítě selhává ve více oblastech. To znamená ve škole, doma nebo někde jinde. Není to jen případ, že nedává pozor, co se kde říká, protože výklad je nezajímavý. Neudrží pozornost ani v situaci, kdy ho to může zajímat a mohlo by být motivované,“ říká klinický psycholog a pokračuje: „Záleží na pozorování a zkoumání, ve kterých situacích se problematické věci dějí. Existují dotazníky a testy pro děti i rodiče, kde testujeme na tvrdo jak intelekt, tak výdrž, kapacitu pozornosti, paměti a porovnáváme s populací ostatních dětí.“

Nekřičet a nehubovat

Děti s onemocněním ADHD mohou ostatním tzv. lézt na nervy. Proto Oldřich Ďurech upozorňuje na to, jak důležité je všímat si jejich prožívání. Často máme tendenci přemýšlet o tom, jak zlepšit jejich vychování. Ale tyto děti trpí nejen ve výkonu, mají problémy i se vztahy, mohou být šikanované, neoblíbené v kolektivu. Stále poslouchají, že dělají něco špatně, jsou kritizované. Přitom to není nic, co by dělaly naschvál a prožívají to velmi nešťastně. Může se to negativně projevit v dospělosti.

Děti s ADHD mohou být postižené těžce, což je zátěž pro celou rodinu. Jinkdy stačí trochu upravit prostředí. Dítě neudělá změnu svou vůlí. Proto je potřeba omezit rušivé vlivy. Vymyslet systém, díky kterému se dítě může učit v klidu, vytvořit  pomocnou kostru prostředí. A nejdůležitější je si uvědomit, jak se asi cítí.