Archeologové na zámku v Pardubicích objevili gotickou zeď i otisky psích tlapek
Díky stavebním pracím na zámku v Pardubicích archeologové mohli prozkoumat nádvoří, kde objevili pozůstatky kamenné gotické zdi. Dochované plány zobrazují až renesanční období a o předchozí etapě, kterou teď odhalily archeologické nálezy, vědí odborníci velmi málo. Na místě se našly také cihly s otisky zvířecích tlapek.
„Narazili jsme na metr širokou kamennou zeď, která byla postavena v 15. století. Mohla patřit hospodářské budově, ale je možné, že měla i jinou funkci. Zdá se však příliš subtilní na to, aby tvořila například hradbu,“ řekl archeolog Tomáš Zavoral.
Tým odborníků se pokusí zjistit, jestli nešlo o hradební zeď pardubického hradu, který tam stál dřív než zámek. „Může se jednat o pozůstatek stavby v předhradí. Klidně by to mohla být zeď hradební, i když není moc široká. Je ale poměrně dlouhá a přímá. Jsou tady také doklady požáru ze 14. století, který není v písemných pramenech. Shořelo předhradí před hradem. Z nálezu mazanice víme, že se jednalo o patrové dřevené stavby,“ řekl archeolog Jan Musil.
Tlapky otištěné v buchtách
Dosud výzkumy na nádvoří zdokumentovaly především barokní pozůstatky, například odpadní kanály nebo klenbu, ale žádné takto staré struktury. Svědectví života v 15. století se objevilo i přímo v této zdi, v gotických cihlách zvaných buchty poznali archeologové stopy zvířecích tlapek.
„V 15. století nejsou cihly signované značkami. Od doby římské se věřilo na ochranu díla, aby cihly nepopraskaly, dělalo se to pomocí zvířecích tlapek, na stavbě jsme našli psí, kočičí tlapky a snad i kozí kopýtko. Někdy se stalo, že se po povrchu cihel proběhlo nějaké zvířátko, někdy je to zcela záměrně umístěná tlapka doprostřed cihly,“ řekl Musil.
Větší než se čekalo
Dalším důležitým objevem je potvrzení existence návrší, které využil nejstarší hrad. „Před ním se ve 14. století v době pánů z Pardubic nebo v 15. století za vlastnictví Diviše Bořka z Miletínka rozkládalo předhradí s dřevěnými domy. Z vrstvy mazanice jsme zjistili, že to byly hrázděné patrové domy. Nález navíc naznačuje, že hradní komplex byl větší, než jsme dosud předpokládali, a mohla ho tvořit i kamenná zástavba,“ řekl Musil.
Nález je pro odborníky zásadní, protože doteď neměli žádné doklady o tom, jak vypadalo předhradí pardubického hradu před obdobím Pernštejnů. Nové poznatky tak zaplňují další mezeru ve znalostech o středověkých Pardubicích.
„Archeologické objevy, jako je tato gotická zeď a stopy požáru, nám pomáhají doplnit mozaiku historie pardubického hradu a jeho předhradí,“ uvedl krajský radní Roman Línek (Koalice pro Pardubický kraj/lidovci).
Související
-
Není Bartoloměj jako Bartoloměj. Po stopách středověku v Pardubicích
Jak vypadaly Pardubice před příchodem Pernštejnů? Rozsáhlá přestavba tehdy zcela změnila středověké město, ale mnohé si můžeme představit.
-
Archeologové v Pardubicích objevili středověkou ulici ze 14. století
Archeologové objevili pod Zelenou branou v Pardubicích unikátní pozůstatky povrchu ulice ze 14. století. Právě v té době město vlastnili páni z Pardubic.
-
Nejstarší zeď v Pardubicích. Na zámku objevili zbytky věže ze 14. století
Je to objev, který mění pohled na nejstarší dějiny zámku v Pardubicích. Archeologové narazili na mohutnou zeď z opuky, která tu tvořila obytně obrannou hranolovou věž.
Nejnovější zprávy
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Erdogan má z rivala strach. Buď ho svrhnou, nebo Turecku hrozí ruský scénář, tvrdí expertka
-
Do Česka nesmí živá zvířata ze Slovenska a Maďarska. Riziko zavlečení slintavky je vysoké, říká Výborný
-
Příměří v Černém moři Rusko bolet nebude. Uvolnění sankcí by bylo ‚injekcí‘ pro pokračování války
-
Orwell, von Däniken, čeští prezidenti i dívčí románky. Co všechno přestalo vycházet po historických zlomech