České děti pijí málo mléka. Co s tím?

26. březen 2015
03195620.jpeg

Řekl to v dnešní Radioporadně Prof. MUDr. Jiří Nevoral, CSc., který se řadu let věnuje pediatrické gastroenterologii, hepatologii a výživě.

Nedávná česká studie ukázala, že děti konzumují málo mléka. Současně vyšlo najevo, že každé čtvrté batole nedostává mezi druhým a třetím rokem života už vůbec žádné mléko. V prvních třech letech dítě velmi rychle roste a téměř zdvojnásobí svou výšku. Tomu musí odpovídat i živiny, které v tomto období dostává. Potřebuje například až 4krát více železa než dospělý člověk nebo dvakrát více vitamínu D (na kilogram váhy).

Když je nouze o železo a vitamin D

Nedostatkem vitaminu D trpí podle studie 62 % českých batolat, nedostatkem vápníku 36 % a kvůli nedostatku železa se 10 % půlročních až ročních dětí potýká dokonce s chudokrevností nebo nechutenstvím.

Dlouhodobý nedostatek vyjmenovaných živin může způsobit potíže.

Je rozdíl mezi batolecím a kravským mlékem?

Podle výživových doporučení je pro batole optimální, když přijme alespoň 330 ml mléka denně. Děti do dvou let by podle profesora Nevorala měly pít batolecí mléko, které dodá optimální množství nezbytně důležitých živin. Kvalitní batolecí mléko poskytne ve 330 ml dítěti kolem 60-70 % doporučené denní dávky železa, zatímco kravské mléko jen zhruba 25 %. Ještě větší rozdíl je u vitaminu D, kde stejné množství batolecího mléka dodá více jak 90 % doporučené denní dávky. Kravské mléko má navíc vysoký obsah bílkovin a některých minerálních látek (například sodík), které zatěžují ledviny dítěte, čímž se zvyšuje riziko obezity.

Zavádění běžného polotučného mléka z obchodu doporučuje profesor Nevoral nejdříve mezi 2. a 3. rokem věku dítěte.

Alergie na mléko

Ani lepek, ani ořechy. Nejčastější potravinovou alergií nejmenších dětí je alergie na bílkovinu kravského mléka. Postihne až 3 % kojenců. Neléčená alergie může vážně poškodit trávicí ústrojí dítěte.

MUDr. Jiří Nevoral je autorem tří monografií a řady kapitol věnovaných dětské gastroenterologii v dalších několika monografiích nebo učebnicích. Zároveň je autorem či spoluautorem více než 180 článků v českých a zahraničních časopisech.
Přednáší gastroenterologickou a hepatologickou problematiku českým a zahraničním studentům 2. Lékařské fakulty UK v Praze, přednáší i studentům v postgraduálním programu nebo v kurzech pro přípravu kandidátu k atestaci z gastroenetrologie.

Alergie na bílkovinu kravského mléka se u většiny dětí projeví již do 3. měsíce, vzácněji i později v závislosti na době, kdy se dítě s bílkovinou kravského mléka setkalo. Současná medicína nezná zcela zaručený způsob, jak této alergii předcházet. Existují pouze doporučení, která mohou riziko snížit.

Pro úspěšnou léčbu alergie na bílkovinu kravského mléka je naprosto zásadní její včasné odhalení a řešení. Až u 80 % dětí se alergie projevuje častými průjmy, zvracením a hlenem nebo i krví ve stolici. Méně častými projevy jsou ekzémy, v některých případech se mohou objevit dýchací potíže.

Ne vždy musí být uvedené příznaky způsobeny alergií na bílkovinu kravského mléka. Rodiče by měli příznaky co nejdříve konzultovat s pediatrem.

Jak se s alergií na bílkovinu kravského mléka vypořádat?
  • Včasná diagnostika a okamžitá léčbavýznamně snižuje možné dlouhodobé negativní dopady alergie na zdraví dítěte.

  • Dítě s prokázanou alergií na bílkovinu kravského mléka by mělo dostávat speciální mléka s bílkovinou upravenou tak, že už nemá schopnost vyvolávat alergii. Takový druh mléka doporučí pediatr.

  • Alternativní mléka - kozí, ovčí, sójová, mandlová - nejsou řešením.