Proč jsou čmeláci pro zahrádkáře požehnáním? A jak chutná čmeláčí med?
Čmeláci patří mezi společenské včely, které tvoří rodinné kolonie. Na rozdíl od včel medonosných jsou ale jejich společenstva jednoletá. Hnízda si tvoří v zemi v různých dutinách nebo v hromadě kamení či staré suché trávy.
„Na zahradě jsou čmeláci velmi užitečnými opylovači. Podílejí se na opylování skoro dvaceti procenty, což je ohromné množství. A umí opylovat květy pomocí technik, které neumí žádný jiný hmyz,“ říká Vít Cach ze sdružení Čmeláci PLUS.
Dlouhý jazyk a vibrující svaly
Čmeláci opylují rostliny různými způsoby. Umí sbírat pyl stejně jako včely, ale mají i speciální techniku na květy zvonkového typu, ze kterých se pyl sype dolů. Jsou to například borůvky, rybízy, rajčata nebo kostival.
„Ta technika se jmenuje sonikace. Je to schopnost, kdy čmeláci odpoutají létací svaly od křídel a rozvibrují je tak, že způsobí opylení dané rostliny,“ vysvětluje Vít Cach.
Další předností čmeláka je jeho dlouhý jazyk, který dosáhne do květů s dlouhými kalichy, tam, kam se včely nedostanou. U některých druhů jazyk přesahuje délku těla.
Výhodou je také osrstění čmeláka, které tvoří různé barvy. Je to v podstatě takový kožíšek, díky kterému umí čmeláci opylovat rostliny i při nízkých teplotách.
„Sběrací aparát na pyl je dalším zázrakem přírody. Pyl se zachycuje na osrstění a čmeláci ho pomocí různých aparátů chloupků na nožičkách přesouvají na zadní pár, kde tvoří typické rousky jako včela medonosná,“ popisuje Vít Cach.
Med je řídký a voňavý
Med čmeláků připomíná spíše nektar, který je podle Víta Cacha velmi chutný, voňavý a řidší než klasický med. Čmeláci ho v hnízdě nemají mnoho. Tvoří si zásoby jen na pár dnů a nepotřebují ho tudíž konzervovat jako včely. Je to dané tím, že nepřezimují.
„Na jaře zakládají novou kolonii samotné matky. Vychovají si kastu dělnic, a v momentě, kdy jich mají dostatek, tak začnou chovat samce a nové královny. A na podzim celá kolonie zanikne, přežijí jen matky, které se zazimují někde v hlíně. A takhle se to opakuje,“ vysvětluje Vít Cach ze sdružení Čmeláci PLUS.
Čmeláci se dají chovat i v úlcích, je to skvělý koníček. Na co si dát ale velký pozor? Poslechněte si více v záznamu pořadu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
