Pardubice jsou vítězem v bezpečnosti na silnicích v Česku. Na paty jim šlape sousední Hradec Králové

30. duben 2025

Nejbezpečnější silnice mezi krajskými městy měly v roce 2024 Pardubice. Policie tam během loňska evidovala 781 dopravních nehod, z nichž pouze tři si vyžádaly vážná zranění. Město zároveň vykazuje nejvyšší úroveň bezpečnosti pro takzvané zranitelné účastníky provozu, tedy chodce, cyklisty a motocyklisty.

„Pardubice získaly absolutní první místo a dosáhly historicky nejnižšího indexu, což je fantastický výsledek. Na druhém místě je Hradec Králové, na třetím Ústí nad Labem,“ upřesňuje mluvčí Generali České pojišťovny Jan Marek.

Podle něj je infrastruktura v těchto krajských městech vlídná k motoristům i k cyklistům a neřeší se tam tak vážné dopravní komplikace jako ve městech jiných.

Nejvíc nehod bylo v České Třebové

V celorepublikovém poměru jsme ale v porovnání s rokem 2023 na silnicích ještě větší barbaři. Provoz je čím dál větší a čísla nehodovosti jsou alarmující. „Je to tak. Vloni jsme sice evidovali o 7 procent méně nehod na území sledovaných měst. Ale výsledky usmrcených, tam číslo narostlo o skoro 20 procent,“ varuje Jan Marek.

Čtěte také

Lidské životy si vyžádaly nehody i v obcích s rozšířenou působností v Pardubickém kraji. Podle Jana Marka bylo nejvíce nehod v kraji v obcích Česká Třebová, kde se v roce 2024 stalo 86 nehod s pěti těžkými zraněními. Následovaly obce Žamberk a Lanškroun. V Chrudimi a Litomyšli sice taková nehodovost nebyla, zato v každém z těchto měst na následky zranění podlehl jeden člověk.

Velmi zranitelní jsou lidé, kteří jezdí na elektrokolech. Jaké úrazy jsou nejčastější? A proč hlídat místo, kde nabíjíte baterii do elektrokola? Poslechněte si více v záznamu pořadu.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.