Voní vám kopr, levandule nebo rozmarýn? Najděte si bylinky, které vám jsou příjemné

Nemáte zahrádku? Divoká zelenina se dá najít i na louce. Najdete tam divokou brokolici, chřest i česnek
Bylinky jsou jako lidé. Některé nám jsou sympatické více, jiné méně. Bylinkářka Radka Svatošová doporučuje nenutit se do užívání bylin, které nám nevoní. Čich napoví, jestli nám daná bylinka skutečně prospěje.
Jsou rostliny, které voní snad každému, například růže. Pak jsou ale byliny, jejichž vůni někteří z nás milují, ale jiné odrazuje. Třeba takový kopr. „Kopr nemusím, mám to tak už od školky, kdy jsem musela jíst koprovou omáčku. A dodnes se mu vyhýbám,“ usmívá se bylinkářka.
Vůně rozmarýnu nakopne mozek
Rozmarýnu lékařskému se také říká mořská rosa. Pochází ze Středozemí, kde roste často na mořském pobřeží. Jeho vůně je velmi výrazná.
„V těchto dnech jsou maturity, děti píšou písemky a potřebují se soustředit. Doporučuju přivonět si právě k rozmarýnu. Jeho vůně velmi povzbuzuje a podporuje soustředění,“ popisuje bylinkářka. Naopak meduňka zklidňuje, harmonizuje, a je silný antivirotikem. Tinktura podle bylinkářky Svatošové zabírá na opary a podobné záležitosti.
Kakost harmonizuje ženský organismus
Právě teď kvetou méně nápadné bylinky, které příjemně voní, ale ne každému. Jednou z nich je kakost. Kakost oddenkatý pochází z jižní Evropy a hojný je v Bulharsku. Je to ochranná rostlina Bulharů. Na českých zahradách teď kvete, dokonce v úplném stínu.
„Kakost je ženská harmonizační bylinka, která mně osobně nádherně voní. Ale jsou ženy, které kakost svou vůní naopak odpuzuje. Je to opět důkaz, jak jsme každý jiný. A každému prospívá něco jiného,“ vysvětluje Radka Svatošová.
Nemáte zahrádku? Divoká zelenina se dá najít i na louce. Najdete tam divokou brokolici, chřest i česnek. Více si poslechněte v záznamu pořadu.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.