Český květen je rarita. Pro zbytek Evropy platí máj
Věděli jste, že název měsíce máj je odvozený z latinského maius? Jedná se o měsíc bohyně Maiy, která je spojovaná se zemí, mateřstvím a růstem.
„My Češi ale máme raritu. U nás známe a používáme pojem květen. Jen 1. květnu říkáme 1. máj. Celá Evropa ovšem nazývá pátý měsíc v roce máj," vysvětluje jazykovědkyně Dagmar Magincová.
Květen – měsíc plodnosti
Květen byl tradičně šťastný měsíc, protože se obnovovala vegetace a začínala volná pastva chovných zvířat. Za nejzdatnější se považovala v květnu narozená domácí zvířata (májová housata, jehňata, koťata), o májových rojích včel se říkalo: roj, který se v máji rojí, za plný vůz sena stojí.
Ale tradovaly se i pověry. Dítě narozené v máji čeká šťastný život, kojenec odstavený v máji předčasně zešediví; svatba v máji není vhodná nebo taky svatba v máji volá máry; kdo se v máji ožení, přivodí si soužení.
Známé jsou pranostiky a úsloví velebící hojné srážky, a tím bujnou vegetaci: studený máj, v stodole ráj; v máji aby hůl pastýři neoschla; máj chladný a deštivý zaplňuje stodoly, sklepy, vinice a mléčnice.
Slovo májka pochází z němčiny
Májka pochází z německého Maie, což byla starší podoba slova Mai. Májka byl slavnostně ozdobený strom, který se obřadně kácel a stavěl, buď byla májka kolektivní, nebo soukromá. Dodnes se v některých oblastech máje staví.
Kořeny tohoto zvyku jsou předkřesťanské, šlo o magický význam svěží zeleně, která chránila domy před zlými duchy, nebo před bleskem, přivolávala vláhu, u soukromých májek šlo o zajištění plodnosti budoucí nevěsty a prosperity budoucích manželů.
Související
-
Čeština se od revoluce hodně proměnila. Zkracujeme, víc si píšeme, než mluvíme
Češtinu za posledních třicet jedna let nejvíc ovlivnil vývoj informačních a komunikačních technologií.
-
Couračka, gaťovica, kucmoch, osúch. Kde se vzaly úsměvné názvy jídel?
Víte, co jsou to osúchy nebo křehance? Zjednodušeně řečeno placky. A protože je předkové měli na jídelníčku velmi často, najdeme pro ně velmi rozmanitá pojmenování.
-
Králíky, Litomyšl, Litice. Majitelé, po kterých se jmenují, byli pořádní kruťáci
Některá sídla v Pardubickém kraji, byla skutečně pojmenovaná po majitelích, jejichž jména neznamenají nic hezkého. Známe původ názvů Králíky, Litice, Litomyšl nebo Polička.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!
Vladimír Kroc, moderátor
Zločin na Zlenicích hradě
Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...
