Čeština se od revoluce hodně proměnila. Zkracujeme, víc si píšeme, než mluvíme

17. listopad 2020

Češtinu za posledních třicet jedna let nejvíc ovlivnil vývoj informačních a komunikačních technologií. „Jakoby se zkrátil čas a zmenšily prostorové vzdálenosti. Mění se větná stavba, používají se anglicismy a češtinu postupně ovlivňuje internet,“ říká jazykovědkyně Dagmar Magincová.

Proměňuje se celý způsob komunikace. Mluvíme prostřednictvím psaných textů, navíc napříč světem, takže dominuje angličtina, která ovlivňuje češtinu.

Kultura veřejných projevů

„Kultura veřejných projevů v některých případech velmi pokulhává,“ míní jazykovědkyně a uvádí příklad z projevu premiéra Andree Babiše:

My děláme všechno maximum (pleonasnus – nadbytečné hromadění významově podobných slov); my děláme všechno pro to, aby zkrátka jsme se nedostali tam, kdě některé jiné země, který měly desítky tisíc mrtvých (kombinace spisovné češtiny, slovenštiny a obecné češtiny); tak samozřejmě, pokuď, pokuď, vlastně bude to nějaká situace, která vlastně dospějeme k tomu, že to není vhodné, tak samozřejmě určitě hygiena o tom, o tom rozhodne (výplňová slova samozřejmě, vlastně, opakování slov pro získání času na vhodnou formulaci, neukončené věty, nadbytek zájmen = obsahová neurčitost); zemřelo tisíc mrtvých.

Někteří politici také tvoří novotvary tipu navolávání, vystravovat se nebo nacítit se.

Jazyková úroveň médií:

  • U tištěných médií se za posledních 31 let zhoršila pravopisná úroveň textů.
  • U rozhlasu nastalo jakési rozdvojení – na jedné straně veřejnoprávní a na druhé soukromé rozhlasové stanice, které se snaží přiblížit běžné mluvě té které věkové skupiny svých posluchačů, takže základem je tam hovorová čeština a ta se mísí s obecnou češtinou, tj. s nespisovnou vrstvou.

„Jazykový vývoj je přirozený, takže by neměl být omezován nějakým zákonem, nemá smysl ani konzervovat češtinu. Realita se prostě mění. Přesto bych se přimlouvala alespoň základní pravidla respektovat,“ uzavírá jazykovědkyně Dagmar Magincová.

Zkratky jsou velmi neformálního charakteru a používají se mezi přáteli nebo v chatech, na neformálních diskusních fórech a při on-line hrách.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.