Pavel|František nás opět poučil, jako správný podnikatel, jak se drží lopata, už asi po dvacáté ve svých příspěvcích. Na první dojem to teda opravdu není můj favorit .... furt se jen něčím chlubí
Daniela|Dobrý večer vážený pane Kapitančik . Náš pád neby po prvním potkání a přátelství . Byl to člověk veselý příjemný ale co se děje v jeho mozku jsme tušení nepoznali. Po 8 letech kamarádství jsme dostali celá rodina devizových příslib k výjezdu do Švýcarska , Francie a Německa. Při návratu manžel dostal silný zánět močovodu. Zkrátila jsme pobyt ve Francii a je-li jsme do Karlsruhe kde manžela hospitalizovali. Tím jsme měli spožděný odjez do Čech. Při návratu jsme se spojili s mou sestrou u které byl právě na návštěvě našeho přítele , který byl zaměstnán u S N B a on nám řekl nevracejte se být je zapečetěný syn vyhozen ze školy a pro nás to bude mít těžké následky. Mi jsme byli v šoku a neuvážene a v Německu jsme zůstali. Našeho majetku jsem nelitovala i když jsme nechali v Liberci vilu pod kapličkou ale největší bolest byl náš pejsek. Pán Bůh a hodní lidé nám moc pomohli , po 40 letech nám nic nechybí ale bolest po našem pejskovi je v nás. A bývalý přítel vše dělal aby vše mohl vykrást . Přeji všem posluchačům i vám pane Kapitančiku nepotkát takové přátele. Děkuji Daniela Frys
Dana|Přišla k nám do kanceláře nová holka a představila se, jmenovala se stejně jako já. Tak jsem jí říkala, že když se stejně jmenujeme, tak si můžeme tykat - dala jsem na první dojem a nezmýlila jsem se. Kamarádily jsme spolu dvacet let vlastně denně, i když je o generaci mladší. Já jsem už v důchodu, tak se nevidíme úplně často, ale mám ji pořád ráda, když si zavoláme nebo se vidíme, máme si pořád o čem povídat. Moc Vás zdravím, Borku a taky všechny posluchače.
Alena|Dobrý večer, tak jsem pracně sepsala povídání a vypnul se mi internet, tak zkusím druhý pokus: já jsem pracovala celý život na osobním a mzdovém oddělení a tak jsem měla možnost poznat velké množství lidí, kteří k nám přicházeli pracovat, měli jsme kolem 400 zaměstnanců. Můj instinkt, rozpoznat lidi, mne málokdy zklamal. Na první pohled mám dobrý odhad a taky se mi vyplatilo, to dělám dodneška, podívat se lidem na ruce. Jak podá ruku, jak drží tužku, jaké má nehty a co dělá s rukama při řeči. A na první dobrou jsem si odhadla mého dlouholetého přítele, to byla láska na první pohled. A teď už budu poslouchat, jaké mají zkušenosti naši posluchači.
Frantisek svaricek|Pane Borku,tady někdy nejde o první dojem,ten už vždycky mám,když toho hocha uvidím,ale jde mě oto seznámit ty kluky taky trochu s tím jak se dá přijít k penězům.Oni taky někteří neví jak se drží lopata.a vůbec neví jak se sní pracuje.
Frantisek svaricek|Dobrý večer p.Borku a posl.N.L.Ja osobně jsem dal na první dojem,je to tak tři neděle,když mě jeden táta přesvědčoval abych zaměstnal jeho syna,kluk vypadal celkem slušně,tak říkám nástup ! Tak dělal jeden den a druhý den už nepřišel,tak jsem volal jeho tátovi co sním je že nepřišel,a on mě říkal že se večer ožral,tak jsem myslel že z radosti že má práci,ale on nepřišel ani třetí den,tak že já jsem mu překazil jeho první dojem že si myslel že je to tak jednoduchý,chodit. do práce.Tak že si musím dávat velký pozor na mladochy a na jejich přesvědčování co všechno umí,hlavně se ptají kolik si vydělají,ten jeden den mu samozřejmě zaplatím,aby věděl kolik si vydělal.Jeste jednou všechny zdraví František že Židlochovic.
