Dálnice a obchvaty? Spása pro řidiče a šance pro archeology
Silnice a komunikace potřebují hodně místa. Právě rozsah takzvaných liniových staveb umožňuje nahlédnout do poměrně velké části krajiny a zjistit, co tam bylo dřív.
Možná si vybavíte unikátní nález staré dřevěné studny u Ostrova. Šlo o výzkum pod úseky budoucí dálnice D35. „Nálezů je samozřejmě víc jako třeba pohřebiště z pozdní doby bronzové v okolí Rokytna. Momentálně všechny nálezy zpracováváme. Zajišťujeme místo, kde budou uloženy a následně vystaveny,“ říká Tomáš Zavoral, vedoucí archeologického oddělení Východočeského muzea v Pardubicích.
Nálezy nejsou samozřejmost
Momentálně se čeká na výzkum pod severovýchodním obchvatem Pardubic a budoucím obchvatem Sezemic.
Čtěte také
„Záleží na umístění stavby, jejím charakteru. Může se stát, že tam archeologie bude v minimální míře. Často na třech čtvrtinách stavby nálezy v podstatě nejsou, ale koncentrují se do jednoho úseku. Tam pak směřují naše síly. Okolí Pardubic je na archeologii bohaté. Nálezy proto čekáme na obou stavbách.“
Jak dodává Zavoral, svět byl propojený už v dávných dobách. „To, co nacházíme za městy a vesnicemi, mělo vazbu na vyspělé civilizace tehdejších časů. V jednom z hrobů ve Slatiňanech je skleněná nádoba, kterou vyrobili pravděpodobně v Sýrii někdy v 5. století našeho letopočtu.“
Strážce pokladů
Muzeum je organizace, která se stará o kulturní dědictví. „Proto jsme zapojení do všech výzkumů, minimálně při přebírání nálezů. Velké liniové stavby se soutěží jako veřejná zakázka, kam se hlásíme. Známe region, umíme dobře udělat predikci a jsme připravení podobné výzkumy dělat,“ myslí si ředitel VČM Tomáš Libánek.
Pardubický kraj ale podle něj nemá všechny archeologické nálezy pohromadě. Po složitých jednáních je konečně dostává. „Některé společnosti u sebe mají nálezy delší dobu než by mít měly. Nepředávají nám je. Jsme rádi, že se to daří řešit. Už jsme přebrali první tři krabice plné nálezů a máme příslib předávání dalších.“
A co se vůbec před samotným zkoumáním u liniových staveb děje? „Musíme předem stanovit čas a finance, zpracovat archeologickou rešerši potenciálních lokalit v linii stavby. Často se trefíme, protože tady je historicky plno informací. Jistotu ale máme teprve tehdy, když se shrne ornice,“ popisuje archeolog Zavoral.
Související
-
Výjimečný nález u Slatiňan: hroby z doby stěhování národů ukrývaly vzácné sklo
Najít hrob z doby stěhování národů, který by se nestal obětí vykradačů, je vzácnost. Archeologům se to v místě výzkumu pod budoucím obchvatem Slatiňan podařilo dvakrát.
-
Archeologové našli šest tisíc let starou vesnici přímo pod budoucím obchvatem Chrudimi
Archeologové objevili na Chrudimsku více než šest tisíc let starou vesnici prvních zemědělců. Našli i pozůstatky keltské kultury nebo pohřebiště ze starší doby bronzové.
-
Detektor patří do dobrých rukou. Archeolog David Vích o tom ví své
David Vích se zajímá o detektorovou archeologii. Detektor kovů využívá při prospekcích, archeologických výzkumech, ale také vzdělává amatérské hedače pokladů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.