Darování kostní dřeně zachraňuje životy a může být bezbolestné

9. květen 2018
Hasiči, policisté i členové Vězeňské služby darovali v Sokolově krev kvůli registru dárců kostní dřeně

Bez transfuze stále některé choroby nejdou vyléčit úplně. Transfuzní prostředky pomohou pacientům překonat potíže, které jim nemocný organismus způsobil. Ať už je to úraz, krvácení, nebo chronický úbytek krevních destiček a červených krvinek.

Prvním krokem je, rozhodnout se. Darovat krev můžou prvodárci od 18 do 60 let, pro ty pravidelné je věková hranice do 65 let. Podmínkou je dobrý zdravotní stav. Všechny důležité informace najdete na webových stránkách příslušných transfuzních stanic. „Postrádáme hlavně mladé prvodárce, kteří by mohli náš registr obohatit. Problém je, že stálí odcházejí třeba z vážných zdravotních důvodů a noví nepřicházejí,“ stýská si primář transfuzní stanice FNHK Vít Řeháček.

K definitivnímu vyloučení dárce existuje mnoho zdravotních důvodů. Nejčastěji je to onemocnění jater, ledvin, plic. Netolerují se těžké srdeční vady, ani infekční choroby jako je žloutenka typu B a C. Darovat krev nemohou pacienti HIV pozitivní.

Dárce je někdy nutné z registru dočasně vyřadit, například kvůli nemocem:

  • 2 týdny - nachlazení, rýma, kašel, opar
  • 4 týdny - chřipky, angíny léčené antibiotiky, očkování (chřipka, žloutenka B), přisátí klíštěte
  • 6 měsíců - tetování, piercing, operace úrazy, pobyt v tropech

Krevní skupina v občance?

FKNHK má transfuzních přípravků zatím dost. „Jakmile máme urgentní příjem, třeba po autonehodě, vždy si nejdříve ověříme krevní skupinu dotyčného pacienta odebráním krve.  Nehledíme na žádné kartičky ani záznamy, nebo OP. Před vyšetřením zkrátka podáváme univerzální přípravky, poté hned jak si jsme jistí, podáváme stejnoskupinové. Myslím si, že uvedení krevní skupiny v občance by tedy bylo zbytečné,“ přiznává Vít Řeháček.

Ochotu zapsat se do registru dárců kostní dřeně vyjádřilo tolik lidí, že za nimi dorazili lékaři přímo do Miletína

Odběr může být bezbolestný

Díky různým kampaním v Česku se lidem dostává do povědomí stále více informací nejen o dárcovství krve, ale i kostní dřeně. Zájem pomoci a zachránit lidský život je stále větší, což lékaře samozřejmě těší. Čím mladší dárce je, tím je to lepší pro příjemce, který dřeň dostává. V České republice existují dva registry.  Český národní registr dárců kostní dřeně se sídlem v Plzni a Český registr dárců krvetvorných buněk, který je součástí IKEM. 

Od vstupu do registru spoustu lidí odrazuje strach z bolesti při odběru, nebo následných zdravotních komplikací. Přitom už dávno neplatí, že dárce musí projít narkózou. V Česku je možné podstoupit odběr krvetvorných buněk při plném vědomí. Na separátoru se při něm buňky během několika hodin vyfiltrují z krve. Tento zásah je neinvazivní a skoro bezbolestný. Každý dárce si může sám vybrat, jestli zvolí tento způsob odběru, nebo podstoupí darování kostní dřeni v celkové narkóze.

Do Českého registru dárců krvetvorných buněk v Praze může zájemce vstoupit, pouze za předpokladu, že:

  • je zcela zdráv
  • váží alespoň 50 kg
  • je mu 18-40 let
  • bude ochoten věnovat svůj čas a podstoupit určité nepohodlí a cestování kvůli dalším vyšetřením, pokud bude vybrán pro konkrétního pacienta.

Shoda se může vyskytnout za několik měsíců po vstupu do registru, ale také až za několik let. U řady dárců se taková shoda nevyskytne vůbec. Dárci jsou registrováni do 55 let věku.