Od hermelínu ke křečkům. Kožešník z Hlinska udržuje pomalu zanikající řemeslo

Víte, co je to cvekování? A co to je lajtr? Více si poslechněte v záznamu pořadu
Kožešnictví je řemeslo s velmi bohatou tradicí. Velký vzestup zažili kožešníci za první republiky, kdy si kožichy ze sobolů, norků nebo činčil mohly dovolit lidé z vyšších kruhů. S kožešníkem Petrem Hudcem jsme zapátrali ještě hlouběji do historie.
„Každá doba si přinesla své druhy materiálů. Známý je královský hermelín. Z čeho byl? Z lasice hranostaje. Byla to zimní kožešina z lasičky, protože v létě má kožešinu hnědou, v zimě bílou a koneček ocasu zůstane tmavý. Peleríny byly bílé a ta tmavá špička byla ozdobou,“ popisuje hermelín kožešník Hudec.
Zvířátka, to byl název pro jednotlivé kožešiny, které se zase zpátky sešily do tvaru zvířete. Místo tlamy se dávala klama, to byla taková sponka a dávalo se to kolem krku místo límce. Zvířátka se vyráběla z lišek, norků a dalších zvířat a byl to velký módní artikl.
Podšívky z krtka nebo křečka
Kožešník Petr Hudec byl v 80. letech hlavním technologem ve firmě KARA Hlinsko. Vzpomíná i na velmi kuriózní zakázky: „Jedna zakázka byla na výrobu z kožešin krtků. Zákazníci se ptali, co by se dalo z kožešiny krtků dělat. A nabízeli jich rovný milion. Nakonec ale ze zakázky sešlo.
A když se na Slovensku přemnožili křečci, tak se dělaly podšívky do kabátů z křečků. Kožešina je to nádherná, je tam hodně barevných odstínů, i délka vlasu je kvalitní a podšívka v textilních kabátech byla v té době velmi módní a lehounká,“ popisuje kožešník.
Vestičky jsou opět v módě
Soboli, norci nebo činčily už neletí, ale lidé mají stále zájem o vesty, pásy na ledviny, vložky do bot, přívěsky na klíče a kabelky a další drobné dekorativní věci. „Hřejivé kožešinové vesty se teď vrací ve velkém a berou je i mladí lidé. Vyrábíme je z králičin, lišek nebo bizamu, což je ondatra. Dělají se i z jehnětiny a ovčiny, tato kožešina je jemná a hřejivá.
Ovčina má navíc velmi dobrou vlastnost, což je termo. Když dáte vložky do bot z ovčiny, vytvoří se ideální tělesná teplota a ta se udržuje stále. V létě i v zimě je nám pořád dobře. Chrání před zimou i před teplem,“ chválí ovčinu kožešník a pokračuje:
„Mě to řemeslo baví, žiju s ním a rád bych ho někomu předal. Kdyby se někdo šikovný našel, kdo by měl zájem o to vytvářet výrobky z kožešin, moc rád bych mu poradil,“ nabízí své služby kožešník Petr Hudec z Hlinska.
Víte, co je to cvekování? A co to je lajtr? Více si poslechněte v záznamu pořadu.
Související
-
Vzestupy a pády kožešnického řemesla. Dřív šil kožešník luxusní kožichy, dnes vesty z králičiny
Petr Hudec je kožešník. Prošel si slavnou kožešnickou érou v hlineckém závodě KARA jako hlavní technolog. Teď už je sice v důchodu, ale kožešnického řemesla se nevzdává.
-
Ze semínka lnu udělá ubrus. Josef Fidler miluje tradiční tkalcovské umění
Tkadlec Josef Fidler ovládá naprosto výjimečnou věc. Jako jeden z mála lidí v naší zemi umí zpracovat len od semínka až po lněný výrobek. Co to obnáší?
-
Při výrobě klobouku se neobejdete bez dřevěné hlavy. Základem je ale láska k řemeslu
Hana Škorpilová je modistka, kloboučnice a čepičářka v jednom. Jako jedna z mála v České republice se věnuje výrobě originálních klobouků různých barev a tvarů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.