Do Semanína po stezce motýlích křídel

17. září 2017

Semanín byl v okrese Litomyšl první obcí, kde se po válce přestalo vyučovat náboženství. Kostel osiřel a chátraly i budovy kolem něj. Dnes je už zase kostel, fara i stará zvonice malebným centrem vesnice, otevřeným věřícím i nevěřícím.

Semanín byla před válkou smíšená českoněmecká vesnice, kde se lidé živili v hospodářství a prací na nedaleké železnici v České Třebové. Poměry se trvale změnily po odsunu německého obyvatelstva, kdy mnoho usedlostí přišlo o své hospodáře.

Další ránu dostala okolní krajina vybudováním vojenské střelnice, kde si nejprve vojáci československé armády a po roce 1968 také sovětské armády trénovaly střelby ze zbraní.

Fara, kostel, zvonice malebná to trojice

Po válce kostel osiřel a chátral. Počet věřících se prudce snižoval. A Semanín V roce 1958 se po cílené propagandě stala semanínská škola první školou okresu bez náboženského vyučování. Chátraly také ostatní sakrální budovy. A přitom zvonice, která stojí samostatně nedaleko kostela, je unikátní stavbou ze 17. století. Zvon v ní je dokonce z roku 1609. A zatímco nápisy na malovaných podhledech zvonice jsou v němčině, zvon nese popisy české.

Semanín má zvonici starší než kostel, zvon byl ulit roku 1609

Zvonice je přístupná veřejnosti po domluvě na obecním úřadě. Kostel bývá otevřen o prázdninách a o víkendech. Není-li otevřen, může návštěvník zazvonit buď u kostela, nebo na faře, pan David Smyčka mu dveře kostela rád otevře a přidá povídání o historii tohoto kraje.

On je také autorem stálé výstavy, která v kostele je. Ukazuje slávu obce Semanín, která byla na starých mapách, přestože tudy nevedly žádné obchodní stezky. Pan Smyčka v kostele připomíná také historii hrnčířství a kamnářství, hlavního řemesla, které živilo mnoho obyvatel kraje.

Ke smírčímu kříži a štole s průvanem

Okolí Semanína lze poznat devítikilometrovou procházkou po naučné stezce, má tvar motýlích křídel, začíná u kostela a vede po nejzajímavějších místech, která by návštěvníci neměli minout. Za pozornost určitě stojí smírčí kříž, který stojí v lese u staré vozové cesty. Původ ani doba jeho usazení není přesně známá. Je vytesán z hrubozrnného pískovce pravděpodobně z druhé strany České Třebové z prostor Třebovských stěn. Ani legendy kolem důvodu jeho postavení nejsou jednotné. Jedna vypráví o jezdci, který v těchto místech zmizel, druhá připomíná příchod věrozvěstů Cyrila a Metoděje.

Této štole se říká štola s průvanem

V okolí Semanína je mnoho starých štol, těžilo se tam uhlí, ale především na přelomu 19. a 20. století lupek. Portály dvou štol jsou opraveny a z bezpečnostních důvodů osazeny mřížemi. Přijde-li návštěvník až k ústí štoly, ucítí prudký proud chladného vzduchu, tak silný, že odnáší listí z dlaní.

Knajpoviště je příjemné zastavení na výletě

Jedním ze zajímavých zastavení semanínské naučné stezky je takzvané knajpoviště, jsou to vydlabané kmeny, kterými protéká chladná voda. Zmožený turista může své unavené končetiny, nohy nebo předloktí pomáchat v chladné vodě a následně prohřát na chodníku z oblázků. Svůj název získalo toto otužovací místo podle bavorského pátera a léčitele Sebastiana Kneippa, průkopníka celostní medicíny. U Knajpoviště stojí informační cedule, ze které se návštěvníci dozvědí o léčebných metodách tohoto pokrokového léčitele.

Knajpoviště je jedno z mnoha zastavení naučné stezky kolem Semanína

Druhá část naučné stezky vede od knajpoviště bukovou alejí kolem vyhlídky na Třebovskou brázdu k rozcestí U salaše, kde je odpočinkové místo s upravenou studánkou. Následně stezka vede na Střelnici, do prostoru bývalého cvičiště sovětské armády, která je dnes vyhlášena jako Evropsky významná lokalita v síti Natura 2000.

autor: KSA
Spustit audio