Českou Třebovou denně projede až 500 vlaků. Železniční křižovatku teď čeká zásadní proměna
Už 180 let je Česká Třebová městem železničářů. První vlak zastavil na místním nádraží v roce 1845 a nástup železnice výrazně ovlivnil další směřování města. V polovině 19. století byla Třebová malým, nevýznamným městem se zhruba třemi tisíci obyvateli, kteří se živili převážně tkalcovstvím a zemědělstvím.
Železnice tak přinesla rychlý růst počtu obyvatel, výstavbu nových čtvrtí a hlavně práci. Díky dopravním společnostem si třebovská železnice drží svůj ekonomický význam i dnes.
Čtěte také
Českotřebovský železniční uzel patří k největším ve střední Evropě. Na délku měří přibližně deset kilometrů a zabírá podstatnou část města. Zahrnuje osobní a nákladní nádraží, vlečky i takzvaný železniční hřbitov, kde končí vyřazené lokomotivy a vagony.
Přestavba za 20 miliard
Na jaře 2025 Správa železnic zahájila rozsáhlou opravu celého uzlu za zhruba 20 miliard korun. Dělníci se chystají opravit přibližně 70 kilometrů kolejí, více než 170 výhybek, 30 mostů a 15 propustků. Součástí modernizace je kompletní oprava kolejí, nástupišť nebo výstavba protihlukových stěn.
Novinkou bude prodloužený podchod směrem k firmě CZ LOKO, ale i zbrusu nová ocelová lávka, která koridor překlene. Její součástí má být vyhlídkové místo na železniční tepnu, které se zřejmě stane turistickým lákadlem nejen pro milovníky vlaků. Modernizace uzlu potrvá šest let. Veškeré stavební práce by měly skončit v roce 2031.
Z lavice rovnou do lokomotivy
Nové generace železničářů už 80 let vychovává místní Střední škola technická a dopravní Gustava Habrmana. Založená byla v roce 1945 a dnes ji navštěvuje zhruba 850 studentů. Škola patří mezi největší v kraji a vychovává odborníky nejen pro železniční provoz, ale také v oblasti informatiky včetně kyberbezpečnosti, nábytkářství, elektrotechniky a strojírenství. Podle ředitele školy Jana Kováře si tu mnoho studentů plní dětský sen, tedy stát se strojvedoucím, výpravčím nebo signalistkou.
Kromě teorie mají žáci i spoustu praxe. V dopravním sále školy se učí ovládat výukové kolejiště, stavět dopravní cesty a sledovat provoz. K dispozici mají také trenažér lokomotivy, na kterém se budoucí strojvedoucí učí stroj řídit a zvládat mimořádné situace.
Znáte železničářský žargon?
Železnici připomíná v České Třebové i Městské muzeum. Kromě desítek modelů lokomotiv, vagonů a nádražní stanice nabízí také expozici věnovanou železničnímu žargonu. Návštěvníci v ní například zjistí, že „bufan“ je lokomotiva se zvukově výrazným výfukem kouře, „cifršpión“ znamená revizor, „datel“ prý výpravčí kvůli své špičaté čepici a „Kyšperanda“ zase označuje trať z Ústí nad Orlicí směrem na Letohrad.
Hadrák z České Třebové
Nejsou to ale jen vlaky a železnice, co dělá Českou Třebovou výjimečnou. Město je také spojené s legendárním Velorexem – tříkolovým vozítkem, které mimo jiné proslavil film Vrchní, prchni. Vůz s trubkovým rámem potaženým koženkou získal v minulosti řadu přezdívek: hadraplán, hadrolet, netopýr, prchající stan nebo pytel na mrzáky.
Velorex (původně OS-KAR) vznikal v průběhu druhé světové války v části města Parník. Jeho konstruktéry byli bratři František a Mojmír Stránští, kteří chtěli vytvořit co nejlevnější dopravní prostředek dostupný široké veřejnosti. Experimentovali s různými materiály – od duralového plechu přes montérkovou látku až po koženku, která se nakonec osvědčila nejvíc.
V poválečné době, kdy byl každý motorový dopravní prostředek vzácný, se Velorex stal velmi žádaným. Svědčí o tom i inzeráty z 50. let. V jednom z nich například majitel nabízí za jakékoliv auto vilu v Jevanech.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor


Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.