Do Starého Hradiště pěšky, na kole i na koni

22. červenec 2018
Letecký pohled na Staré Hradiště

Leží jen pár kilometrů od Pardubic a Kunětické Hory. Staré Hradiště s osadou Psinek a jeho části Brozany a Hradiště na Písku jsou tak ideálním místem pro pohodový rodinný výlet nebo cykloturistiku. Při tom můžete zapátrat po bohaté historii tohoto místa.

První písemné zmínky o Starém Hradišti, tehdy ještě Hradišti, jsou už ze 12. století. Bývala tam totiž středověká tvrz, kterou vlastnil Opatovický klášter. Ten ale stejně jako hradišťskou tvrz vyplenila a zničila v kraji řádící husitská vojska.

Po tvrzi už v obci není ani památky, připomíná ji jen o několik století později na základech tvrze postavená barokní sýpka. Je monumentální a viditelná z dalekého okolí a je také zapsaná na seznamu kulturních památek, kterých není v obcích mnoho. Například i místní věřící museli vždy chodit do kostela do vedlejších Kunětic.

Války obecně všechny části obce Staré Hradiště velmi poznamenaly. Jejich strategická poloha u Pardubic a na cestě z hradu Kunětická hora nebo z Hradce Králové bývala a asi stále je výhodou i prokletím. Dnes tam vede frekventovaná silnice a v minulosti těmito obcemi častokrát táhla nebo tam sídlila vojska.

V Hradišti na Písku mají na tuto dobu památku legendu o tzv. Červené studánce, kterou utrpení vojáků za francouzských válek prý zbarvilo krví. Bylo to pro vojáky důležité místo, zdroj kvalitní vody, a proto je označena i na starých vojenských mapách. A ve Starém Hradišti jsou pak prý podle podobné legendy u křížku u cesty na Brozany pohřbeny stovky vojáků.

Brozany bývaly brodem a Broďany

Jeden z nejvýznamnějších brodů před řeku Labe ze severu do Pardubic býval v dnešních Brozanech. Také proto se původně nazývaly Broďany. Brozany mají minulost prosperující zemědělské obce. Pozůstatky velkých zemědělských dvorů a statků je možné vidět v podstatě podél celé hlavní silnice.

Koňské závodiště je v Brozanech u jednoho z nejkrásnějších výhledů na Kunětickou horu

Tam také někde stávala ještě v roce 1900 židovská synagoga. Šlo o zřejmě nejstarší synagogu na Pardubicku. Židé žili v Brozanech od pradávna, už kolem poloviny 16. století je v tamních kronikách uveden jako jeden z místních obyvatel žid Izák Broďanský.

Dnes jsou Brozany místo s bohatým spolkovým životem. Mají tam třeba mateřské centrum, komunitní centrum a prodejnu výrobků bez obalu a všichni se s oblibou při různých příležitostech schází na nedávno opraveném hřišti. Leží stranou hlavní silnice a na dosah přírody.

Nedaleko odtud je také tzv. Labiště, tedy slepé rameno Labe s bohatou florou i faunou a několika jezírky. Od něj se dá příjemnou polní cestou vydat procházkou do Pardubic. Nebo opačným směrem z Pardubic do Brozan, třeba za koníčky. Jezdečtí nadšenci totiž v Brozanech pořádají několikrát do roka oblíbené skokové závody.