Vápenka, mandlovna nebo hamr. Na výlet za technickým památkami
Cílem výletu nemusí být jen hrad, ale třeba taky historická vápenka nebo bělidlo. Technické památky Pardubického kraje připomínají někdy až neuvěřitelný um našich předků.
Půvabná stavba na kraji obce Řetová na Orlickoústecku připomíná empírový zámeček. Jde ale o technickou památku, původně mandlovnu, kterou postavili kolem poloviny 19. století. Prádlo tam mandlovali ve velkém díky vodnímu pohonu. Ten už dávno zmizel a o něco později se z mandlovny stalo bělidlo. V podstatě manufaktura, ve které několik dělníků bělilo louhem vyrobeným z dřevěného popela. Vznik souvisel s tradičním řemeslem v tomto kraji, tkalcovstvím. Tkalci totiž dostávali za vybělené plátno daleko víc než za hrubé.
Hamr ve Svobodných Hamrech
Na vodní pohon pracoval také hamr ve Svobodných Hamrech na Hlinecku jen kousek od Veselého Kopce, kde mají také řadu zajímavých technických památek. Hamr pod kopcem má zajímavou minulost a zřejmě i budoucnost. Muzeum totiž plánuje jeho rozsáhlou opravu, ve zprovozněném hamru budou pracovat skuteční kováři. Stejně jako za starých časů, kdy tam ale práci našlo až dvanáct lidí, hamerníků.
Vznik vodního kovacího hamru souvisí už s počátky samotné osady ze 14. století. V minulosti míval dvě kola, která roztáčela voda z náhonu. První pohánělo obří kladivo, které zpracovávalo žhavé železo na kovadlině. Druhé hýbalo obrovským měchem, díky němuž mohl hamerník regulovat žár ve výhni. K obnově této stavby došlo na přelomu 70. a 80. let minulého století. V interiéru je i skutečné vybavení hamru a v obnovené mlýnici pak návštěvníci taky uvidí doklady starého mlynářského řemesla.
Vápenka a trafostanice
Berlova vápenka v Třemošnici na Chrudimsku je nepřehlédnutelná stavba, která je vidět ze širokého okolí a každého z dálky zaujme. Pochází asi z 80. let 19. století a dokládá místní průmyslovou tradici a historii, protože kraj je bohatý na vápenec. Evropskou raritou byla 5 kilometrů dlouhá lanovka z vápencových dolů. Vápenka je zároveň jedinečně zachovalá připomínka průmyslové výroby vápna pod Železnými horami. Teď je v ní expozice vápenictví.
Další technická památka, za kterou jsme se vydali do Horní Sloupnice na Orlickoústecku, je o něco méně nápadná. Vypadá jako věžička, ale každému je asi na první pohled jasné, že jde o něco odkud vedlo elektrické napětí. Jedná se o transformační stanici z roku 1924. Připomíná počátky elektrifikační sítě na střídavý proud na území dnešního Pardubického kraje a najdeme jich tam ještě několik. Ta v Horní Sloupnici je jedna z nejstarších, a hlavně jedinečně dochovaná.
Související
-
Našli jsme nejstarší chalupu v kraji! Neměla ani komín
Asi sedm kilometrů od Chocně leží obec Vračovice. Právě tam se ukrývá prastará stavba ze 16. století. Taky o ní se dozvědí víc posluchači Českého rozhlasu Pardubice...
-
Prachovice a Třemošnici kdysi spojovala unikátní průmyslová lanovka na vápenec
Historie Třemošnice sahá až do roku 1564. Tehdy se dělilo panství a do dědictví spadala právě i Třemošnice. Jednalo se tenkrát o malou osadu několika hospodářských stavení.
-
Mandl a bělidlo čp. 137 v Řetové
Dnes se v seriálu o venkovských technických památkách našeho kraje vrátíme až do předminulého století. Právě ve 40. letech 19. století vznikla budova v Řetové, ve ...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka