Slavné domy pardubické třídy Míru. Jak vypadala v období první republiky?

Nová publikace autorů Matěje Bekery, Jana Ivanegy a Veroniky Schiebelové představuje architektonický a urbanistický rozvoj Pardubic od druhé poloviny 19. století do roku 1945. V rámci 73 hesel autorský tým prezentuje nejvýraznější stavební počiny ve městě od celostátně významných tvůrců až po lokální architekty a stavitele.

8 fotografií

Kniha má bohatou obrazovou dokumentaci, včetně řady stavebních plánů, snímků současného stavu objektů, ale hlavně výjimečný soubor dobových fotografií ze sbírky Východočeského muzea. Publikaci doplňují také mapové podklady a QR kódy, které odkazují k umístění objektů ve městě. Kniha je určena nejen pardubickým patriotům, zájemcům o moderní architekturu či urbanismus, ale také turistům, kteří tak budou moci lépe poznat barvitou historii Pardubic.

Třída Míru se původně jmenovala Na Zeleném, od roku 1874 Královská. V období první republiky nesla název Wilsonova, v roce 1945 byla přejmenovaná na Stalinovu. Současný název dostala třída Míru v roce 1962. Patří k nejvýznamnějším ulicím Pardubic, která spojuje centrum města a jeho západní část, tzv. Zelené předměstí.

Masarykovo náměstí a tzv. kulatý roh po roce 1913|foto:Východočeské muzeum v Pardubicích

Třída Míru se začala radikálně měnit v souvislosti s rozvojem města po dokončení železniční trati v roce 1845. Jednou z největších staveb se stal původní zájezdní hostinec Na Veselce, další významnou stavbou byla synagoga, před níž stál pomník bratranců Veverkových a samozřejmě nepřehlédnutelná byla i zdejší jezdecká kasárna.

Dominanta kulatého roku

Podobu známého kulatého rohu výrazně ovlivnila stavba, která tu vznikla na poslední parcele mezi roky 1912 a 1913. Je to dům stavebníka, architekta a zároveň stavitele Antonína Kratochvíla. „Třípodlažní obchodní a činžovní dům pojal Kratochvíl velkoryse a mimo jiné se pravděpodobně inspiroval také Gočárovou architekturou,“ vysvětluje spoluautorka knihy Cesta k modernímu městu Veronika Schiebelová.

Městský a obchodní dům Antonína Kratochvíla na kulatém rohu v Pardubicích|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

„Do prvního patra Antonín Kratochvíl situoval dva balkony, výrazným prvkem je použití režného zdiva. Velmi působivá je balkónová galerie, která zaujímá prostor celého třetího patra. Zdobí ji keramické hlavy, tzv. maskarony, které nesou korunní římsu,“ doplňuje historička Východočeského muzea v Pardubicích Scheiebelová.      

Dům Rolnického družstva

Podobu třídy Míru změnila také prvorepubliková stavba sídla Rolnického družstva. Tento dům na rohu s Pernerovou ulicí navrhl pardubický architekt Karel Řepa pro Rolnické družstvo skladištní, pekárenské a mlékárenské v Pardubicích, stavba vznikala mezi roky 1937 a 1938.

„Dům rolnického družstva se stal jednou s ústředních Řepových funkcionalistických staveb ve městě. Architekt rozčlenil přízemí řadou skleněných výkladců s patkou tmavého obkladu,“ přibližuje historik Matěj Bekera. „V kubusu stavby je velmi výrazná hlavně schodišťová věž. Odvážným užitím luxferů po celé výšce Řepa tak vytvořil nejprogresivnější prvek stavby.“

Baťův obchodní dům

Na protější straně třídy Míru od domu Rolnického družstva vyniká Baťův obchodní dům. Podle projektu dvorního architekta zlínské firmy Antonína Vítka vznikal v letech 1937 a 1938 po demolici původního domu. Přízemí sloužilo obchodní činnosti, ostatní patra k bydlení. V obchodním domě se boty nejen prodávaly, byla tu také opravna obuvi, správkárna ponožek a dokonce i pedikúra.

Obchodní dům Baťa a dům manželů Piklových v roce 1938|foto:Východočeské muzeum v Pardubicích

Dnes je Baťův obchodní dům kulturní památkou, má dochovaná původní dřevěná okna a původní výkladce v přízemí. Baťův obchodní dům sousedí s někdejším obchodním a obytným domem Karla a Marie Piklových, o něm si více můžete poslechnout v audiu.

Při putování třídou s autory knihy Cesta k modernímu městu jsme se zastavili také u obchodního a obytného domu Václava a Pavlíny Kolaříkových. Vznikal v podobném období, v letech 1935 až 1936 a autorem projektu je architekt Karel Řepa.

Kolaříkův obchodní dům byl dokončený v roce 1937|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Čtyřpatrový objekt s rovnou střechou pojal Karel Řepa standardními výrazovými prostředky třicátých let, které zkombinoval s dynamickou částí konkávně prohnutého arkýře. Dům je chráněný jako kulturní památka a má dodnes původní dřevěná okna a obklady v arkýři. Více si o historickém Kolaříkově domě můžete poslechnout v audiu.