Vzácní skokani zelení se zabydleli uprostřed zástavby. Přírodní zahrady jsou rájem pro lidi i zvířata
Na co si dát pozor při budování nové zahrady? A jak probíhá zahradní terapie? Poslechněte si celý pořad
Zahrada Pod břízou v Horním Jelení, zahrada na Korunce v Čermné nad Orlicí nebo zámecký park v Chroustovicích – to jsou místa východních Čech, která veřejnosti po většinu roku zůstávají uzavřená. Skrývají přitom ale mnoho zajímavostí. Výjimečně své brány otevřou 8. a 9. června při příležitosti Víkendu otevřených zahrad.
Důkazem, že přírodní ráj lze vybudovat uprostřed satelitní zástavby, je zahrada Pod břízou v Horním Jelení. Na zhruba 500 metrech čtverečních manželé Malí vysadili ovocné stromy a keře, okrasné rostliny i zeleninu. Ze zahrady tak téměř není vidět na okolní domy.
Přívětivé prostředí zahrady ocenily i žáby. „Jezírko je tady deset, dvanáct let. Žáby přišly samy asi druhým rokem. Kupodivu tam máme i skokany zelené, kteří patří mezi ohrožené druhy,“ popisuje Pavel Malý. Dalšími obyvateli zahrady jsou slepice, králíci a kočky.
Zahrada na jedničku
Za domem Petry Formánkové na Korunce v Čermné nad Orlicí se nachází přírodní ukázková zahrada. „Měla by lidem ukazovat, jak by mohla přírodní zahrada vypadat, jaká by měla mít stanoviště a hlavně jaké způsoby hospodaření jsou šetrné k přírodě,“ vysvětluje zahradnice.
Základní kritérium přírodní zahrady je nepoužívání chemických hnojiv, minerálních rozpustných sloučenin, postřiků proti škůdcům a rašeliny, která je neobnovitelným zdrojem. „Přírodní zahrada by měla mít různorodá stanoviště, aby podporovala biodiverzitu. To znamená co nejširší možné spektrum přirozeně se vyskytujících živočichů,“ pokračuje Petra Formánková.
V zahradě na Korunce jsou suché kamenné zídky, kde se daří ještěrkám, vlhké zarostlé části lákají vodomilné živočichy a nesekaná louka poskytuje útočiště například hmyzím zástupcům. „Přírodní zahradu můžete vytvořit i za domem v městské zástavbě. Nejde o rozlohu, ale o to, že ji uděláte přátelskou pro živočichy,“ láká k této zálibě zahradnice.
Baroko za plotem
Zámek s přilehlým parkem v Chroustovicích momentálně slouží potřebám odborného učiliště, proto je celý areál veřejnosti nepřístupný. Z hlavní silnice je vidět pouze malá část zahrady. Nejreprezentativnější a nejrozsáhlejší část je za zámkem. „Zahrada tu byla zřízená postupně kolem roku 1780. Řídí se přísnou barokní kompozicí. To znamená, že je úhelně orientovaná, jsou tu křížem uličky a důmyslná síť pěšin,“ popisuje Soňa Krátká z Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě.
Na co si dát pozor při budování nové zahrady? Jak probíhá zahradní terapie? A k čemu v zahradě chroustovického zámku sloužilo rozsáhlé pískoviště? Poslechněte si záznam pořadu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
