Dům, který měl z Pardubic udělat město, se dočkal citlivé opravy

14. září 2017
Z místnosti s kruhovým půdorysem je krásný výhled na náměstí Republiky

Začátek pardubické třídy Míru ohraničují dvě kulturní památky - hotel Grand z dílny slavného českého architekta Josefa Gočára a palác Hybských od stavitele Josefa Krudence. U druhého jmenovaného docela nedávno majitel citlivě opravil část vnitřních prostor.

Dalo by se říci, že palác Hybských byl první vlaštovkou, která měla udělat z Pardubic velké město, říká historik František Šebek: „Musíme si uvědomit, že na té dnešní třídě Míru byly přízemní baráčky. Objevily se první dvoupatrové domy – hotel Střebský, potom Veselka a Krausův dům, pak dlouho nic."

Původně Krudencův palác

Potom přišel stavitel Krudenc v roce 1898 a během jednoho jediného roku postavil takto velikou stavbu. Kolem tekla ještě voda a nestálo divadlo. Jenže stavitel Krudenc na počátku 20. století zkrachoval a svůj palác prodal rodině Hybských a Jaroslavu Vodákovi.

„To jméno Jaroslava Vodáka by Pardubákům mohlo něco říkat, protože ta Vodákova vila je na rohu Tyršových sadů a ulice U Stadionu. Kdysi tam sídlil i rozhlas,“ dodává Šebek.

Jaroslav Vodák v roce 1926 prodal palác Hybským a od té doby se mu taky tak říká. V roce 1948 ho zabavili komunisté a palác se vrátil znovu původnímu majiteli až v roce 1990.

Místnosti dostaly decentní barvy

„Bylo to v podstatě úplně vybydlené. Bydleli tady lidé, kteří byli nepřizpůsobiví, lidi, kteří dostávali byty zadarmo. My jsme teď v prostoru, kde zůstaly jediné původní dveře. Jinak se nic nedochovalo, protože se v podstatě všechno zničilo. Táta se to nějak snažil dávat do kupy. V podstatě za všechny peníze, co vydělal na nájmu, se snažil něco opravit. Teď už je situace trochu jiná, takže si můžeme dovolit dávat něco do původního stavu, rekonstruovat,“ říká Ondřej Hybský, který se o dům stará.

Třetí patro je nejzachovalejší

Na velkém domě je pořád co vylepšovat: „Je toho hodně. Počínaje nějakou vodou, jsou tady staré rozvody vody, odpadu, takže nám pořád někde něco teče. Je to takový denní chleba. Do toho nějaká stará elektřina, to je klasika. Střecha, to ani nemluvím. Za ty roky znám v podstatě většinu věcí. Jak se tady navazovaly rekonstrukce na rekonstrukce, tak to nebylo jednoduché. Musela se různě přepojovat voda a elektřina.“

Zrekonstruované prostory jsou ve třetím patře, které zůstalo jako jediné dochované. Jsou zde původní dvoukřídlé dveře i s portály nade dveřmi. Ostatní patra už takto původní nejsou.

A co se povedlo v patře nejvíce? „Nejhezčí, si myslím, je chodba, kterou jsme v podstatě podsvětlili, takže to vypadá, když se rozsvítí, že je nad ní světlík. Myslím si, že to je tady hodně zajímavé,“ dodává Ondřej Hybský.

Důmyslné osvětlení chodby budí dojem denního světla

Palác Hybských a jeho prostory v současné době slouží jako kanceláře nejrůznějších firem, tedy přesně těm účelům, pro které byl na začátku minulého století postaven.

A není jediným domem na třídě Míru, který se opravuje. Možná jste si všimli, že novou fasádu dostává i sousední dům.

Čtěte také