Dvacet let od Nagana. Tehdy nám fanoušci faxovali, vzpomíná Martinec
Skoro každý ví, co tehdy dělal a kde finále sledoval. Vzpomínkám na 22. únor 1998 vévodí dokonaná senzační jízda hokejovým turnajem století na olympijských hrách. Češi tenkrát vytřeli zrak papírovým favoritům a brali zlaté medaile.
„Že bych se dneska budil s tím, že to je dvacet let, tak to ne. Až když jsem tu informaci slyšel, uvědomil jsem si, že vstávám dvacet let po finálovém zápase,“ říká Vladimír Martinec. Na olympiádě působil jako asistent hlavního kouče Ivana Hlinky.
„Ten měl rozhodující slovo. Zbytek realizačního týmu viděl, že kluci udělají pro vítězství všechno. Sice by se svět nezbláznil, kdyby to nevyšlo, ale je vždycky lepší vyhrávat.“
Poblázněný národ
Tým měl i v dalekém Japonsku přehled o dění v Česku. Navzdory absenci sociálních sítí. „Věděli jsme, že se tady něco děje. Do olympijského domu chodily faxy a my jsme je každý den dostávali. Jak se blížil konec, tak ty hromádky byly větší a větší. Pak už jsme to ani nestíhali číst. Odvodili jsme si, že zájem je ohromný. Kluci i kvůli tomu byli zodpovědnější.“
Vladimír Martinec objektivně přiznává, že v Naganu bylo potřeba i štěstí. „Kdybychom prohrávali s Američany po dvaceti minutách o čtyři góly, nikdo by nemohl nic říct. Proti Kanadě to bylo něco podobného a Rusové to samé. Vyhrál ten, kdo měl větší vůli po vítězství.“
Asistentovi trenéra úspěch doma nepřipomíná zlatá medaile. Nemá ji. „Na olympiádě nedostávají trenéři medaili nikdy. Dostává ji jenom určitý počet hráčů.“
Zlatá sedmdesátá
Nagano považuje Martinec za jeden ze svých vrcholů. Ale v sedmdesátých letech zažíval povedené období jako hráč. „Třikrát jsem vyhrál mistrovství světa. A navíc v Katovicích 1976 hrála celá naše pardubická lajna. Všichni tři jsme udělali kolem dvaceti kanadských bodů za deset zápasů. Mě vyhlásili jako nejlepšího útočníka celého turnaje. Na to jsem měl větší vliv. Asistent trenéra říká své názory, ale tu odpovědnost má někdo jiný.“
Čtěte takéZlatí hoši z Nagana Před 20 lety 'přepsali dějiny', dnes vedou psí hotel, trénují nebo podnikají
Zná jedna z vůdčích postav generace, která dokázala několikrát sundat „sbornou" z trůnu mistrů světa, nějaký recept na letošního semifinálového soupeře Čechů? „Kdybych měl recept a bylo by to tak jednoduché, nemusí se ani hrát. Rusové měli špatný začátek, prohráli se Slovenskem. Tím dostali takovou tu ťafku, aby se probrali. Od té doby hrají velice dobře a bude to těžký soupeř. Každý se ale dá porazit.“
Vladimír Martinec doplňuje historickou paralelu: „V Naganu chytal Hašek jako z praku, teď chytá Francouz. Před ním jsou vyzrálí hráči se zkušenostmi, stejně jako byli v Naganu. Mužstvo podle mě zase chce něco dokázat.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
