Farář o krajanech na Ukrajině: Čím mladší, tím hůř mluví česky
Už asi desetkrát se Václav Hurt vydal na ukrajinskou cestu. Poprvé to udělal v roce 1992 na přání krajanů, kteří si vyžádali evangelického faráře. Tehdy prý skoro všichni chtěli křtít děti. Předtím se tam dlouho křtít nesmělo.
„Vždycky jsem byl mile překvapený pohostinností a hlavně tím, že tam člověk slyší českou řeč. Moje generace mluví ještě dobře. U mladších je to složitější. Záleží, jestli se v těch rodinách česky mluví. Od šedesátých let jsou rodiny smíšené. Předtím si Češi brali výhradně Čechy. Někteří neumí tolik mluvit česky, ale rozumí vám. Třeba taková vesnice Bohemka má asi 400 obyvatel. Česky se tam domluvíte dobře všude. Leží severně od Oděsy.“
Čeští krajané kdysi dávno na Ukrajinu pravděpodobně přišli za půdou. Byla k pronájmu a někdy i ke koupi.
Radši faráře než psychologa
Pár let byl Hurt taky vojenským kaplanem. Půl roku strávil na konci devadesátých let na misi v Bosně. „Šlo o mírovou misi. Měl jsem dodávat duchovní podporu vojákům, kteří o to požádali. Dělal jsem osobní rozhovory s lidmi, kteří nejsou s rodinou, přemýšlejí, co je doma. Někteří měli třeba spor s velitelem, s podřízenými.“
U útvaru je ještě i psycholog. Vojáci si mohou vybrat. „Řada z nich šla radši ke mně. Říkali, že o mně vědí, že to nesmím nikomu říct. U psychologa nevěděli, jestli to nenapíše někam do dotazníku. Pak by z toho třeba měli problém,“ usmívá se Václav Hurt.
Putování má jednoduše v krvi: „Narodil jsem se v Čáslavi. Vyrůstal jsem u Vrchlabí. Litomyšl byla mé jedenácté stěhování. Jsem tam teď pátým rokem. Musím ještě sehnat bydlení na penzi, což už tak u evangelických farářů bývá. Farář na penzi by neměl komplikovat práci tomu, který nastoupí po něm. Lepší, když se odstěhuju někam stranou.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
