Ghíčko z Vysokého Mýta znají po celé Evropě
Dominika Flídrová a Andrea Dostálová začínaly s výrobou přepuštěného másla - ghí doma v kuchyni na jedné plotýnce. Nejlepší kamarádky a teď už také úspěšné podnikatelky z Vysokého Mýta tak ale objevily díru na trhu. A zároveň vrátily do českých kuchyní něco, co bývalo jejich nedílnou součástí.
Přepuštěné máslo znaly a s oblibou používaly naše babičky, objevovalo se pravidelně v řadě starých receptů, a například Magdalena Dobromila Rettigová si bez něj českou kuchyni ani nedokázala představit. Máslo pozvolna vařívaly, tedy přepouštěly všechny dobré hospodyně.
Tímto způsobem totiž vzniká tuk, na kterém se může také bez potíží a přepalování smažit, a který, na rozdíl od másla, vydrží klidně řadu měsíců i o pokojové teplotě. Přepuštěné máslo ale z našich kuchyní v polovině minulého století zmizelo, a když se ho před sedmi lety rozhodla Dominika Flídrová vyrábět, ani netušila, jak velký zájem o něj bude. Přišla k tomu ale oklikou, přes asijskou kuchyni.
Přepuštěné máslo změnilo české zákony
Dominika Flídrová se tehdy zajímala o ájurvédu a indickou kuchyni, kde se přepuštěné máslo, tam tedy jako ghí, velmi často používá a považuje také za léčivé. Nikde ale nebylo k sehnání, a tak se musela naučit ho sama vařit. Když pak to své ghí testovala ve svém okolí, setkala se s pozitivními reakcemi. Rozhodla se tedy v tomto oboru podnikat.
A začínala opravdu od nuly. Doma na jedné plotýnce vařiče, kdy surovinu k výrobě, tedy máslo, chodila kupovat po čtvrtkilových baleních pěšky do supermarketu. Co vydělala na trzích, za to zase koupila máslo nebo sklenice, do kterých ho přepuštěné plnila…
Když se k ní dva roky nato připojila její nejlepší kamarádka Andrea Dostálová, firma se začala ještě více rozvíjet. Začaly budovat novou provozovnu, ale v podstatě i novou legislativu. V té době totiž tenhle produkt u nás nikdo neznal, a tak pro něj neexistovaly ani právní předpisy. A se svým ghíčkem pak začínající podnikatelky jezdívaly po trzích, aby ho vůbec lidi naučily používat. Jaké bylo jejich překvapení, že si někteří jejich zákazníci na přepuštěné máslo vzpomínali! Znali ho totiž ze svého dětství u babiček.
Bylinkové, s medem nebo z kozího mléka
Dnes už mají Dominika Flídrová a Andrea Dostálová kromě základního produktu, tedy čistého přepuštěného másla - ghí, také sedm jeho dalších řad. Ochucené, bylinkové s různými druhy bylin, bio, ale třeba také kozí ghí, tedy vyrobené z kozího mléka. Velmi oblíbená je také jejich sladká pomazánka z ghí, která vznikla vlastně náhodou. Tak, že chtěla na trzích Andrea Dostálová dát ghíčko nějak ochutnat, smíchala ho tedy s kakaem, ořechy a medem a sklidila tam obrovský úspěch.
Dnes ghíčko z Vysokého Mýta putuje třeba do Chorvatska, Slovinska a ve Španělsku ho dokonce dodávají dvěma firmám, které ho používají ve velkém do svých výrobků. Firma Dominiky Flídrové a Andrey Dostálové se rozšířila o více než desítku zaměstnanců. A právě ony mají zřejmě velkou zásluhu na tom, že jsme v ČR přepuštěné máslo znovu objevili. A můžeme s ním jako naše babičky s ním vařit, péct i smažit. A nebo ho, jako ony, používat místo kosmetiky.
Související
-
Dřív neprodané zákusky rozdávala, teď do Zaječic jezdí celé Česko
Opustila jistotu stálého zaměstnání a začala podnikat v poctivé cukrařině. V Zaječicích objevila prostory a u nich stánek, kde kromě zákusků začala vyrábět i zmrzlinu.
-
Tak dlouho si hrajete s přepuštěným máslem, až s ním podnikáte
Na to, abyste úspěšně podnikali, potřebujete víc věcí. Jednou z nich určitě je dobrý start. A s ním už šest let pomáhá projekt Rozjezdy. Aktuálně vstupuje do dalšíh...
-
Muži chtějí čokoládovou a děti zmrzlinu vybírají podle barvy
Snad jen málo lidí si v létě nedopřeje osvěžení ve formě zmrzliny. Zmražená sladká pochoutka má ale také bohatou historii. Oblíbili si ji už čínští císařové nebo ...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.