Heřmanův Městec žije kulturou, sportem i historií

 Za zámkem se rozprostírá na více než čtyřiceti hektarech park anglického typu, s mohutnými vzrostlými stromy, vodní plochou a sítí pěšin. Současnou podobu získal park v druhé polovině 19. století, kdy zámek vlastnil Ferdinand  Bonaventura Kinský. Z této doby pochází i většina vzrostlých stromů. Domov poskytují mnoha chráněným živočichům, například brouku páchníku hnědému a zlatohlávku zdobnému.

Park vede od zámku mírně do kopce a na jeho vrchu návštěvníky překvapí pohled na malebné jezírko. Zajímavostí je, že díky teplému pramenu nikdy úplně nezamrzá, proto je pravidelným zimovištěm kachen.  Uprostřed parku stojí lednice, kde se po celý rok uchovával led pro potřeby zámku.

Židovský skvost

V první polovině 19. století žilo v Heřmanově Městci 840 židů. Žili v ghettu, které se na noc zamykalo. Měli synagogu, hřbitov a svoji školu. Ta byla natolik dobrá, že do ní posílali své děti i katoličtí měšťané.  Po uvolnění poměrů a možnosti stěhovat se do větších měst, židé z Heřmanova Městce mizí. Před válkou jich žije ve městě kolem šesti desítek. Konec komunity přichází s holokaustem, z koncentračního tábora se vrací jediná žena. Měla dva syny a jeden z nich Ladislav Mareš se jako poslední heřmanoměstecký žid, po roce 1989 zasloužil o obnovu všech židovských památek ve městě.

Synagoga jako sklad elektrokabelů|foto: Šárka Kuchtová

Synagoga skladem na mnoho let

Za války byla Němci ušetřena, protože v ní byl sklad zdravotnického materiálu a po válce už skladem zůstala. Skladem hraček, vysavačů a elektrokabelů, až v osmdesátých letech získala demoliční výměr. Díky iniciativě pana Mareše, prvního starosty po roce 89, který založil Spolek pro záchranu židovské kultury, k demolici nedošlo. Oprava stála přes 26 milionů korun, ale městu přinesla skvost, který nemine jediný turista.

Přední část synagogy|foto: SPOKUL HM

Synagoga je v patře spojena se židovskou školou, kde je v současnosti trvale umístěna galerie vzácných uměleckých děl. A v sousedství stojí dvojdomek, pozůstatek velkého židovského města.

Proč měly židovské márnice komín?

Židovský hřbitov v Heřmanově Městci je jedním z nejstarších a nejzachovalejších v Čechách. I proto je běžně uzavřen. Zájemci si ale můžou klíč vyžádat buď v synagoze, nebo v Turistickém informačním centru na náměstí. Zavřený zůstává o šabatu (v sobotu) a o velkých židovských svátcích.

Na hřbitově je přes 1000 náhrobních kamenů, mnohé jsou dodnes velmi dobře čitelné, včetně značek, které na nich nechával místní kameník. U vchodu na hřbitov stojí márnice, se zrenovovaným pohřebním vozem, rakví s výsuvným dnem a modlitbami vepsanými do omítky zdí. V márnicích se provádělo rituální omývání zemřelého, voda se pro tyto účely ohřívala, a proto byla v márnici kamna a nad střechu vedl komín.

Židovský hřbitov|foto: SPOKUL HM

V márnici je minimuzeum, které se věnuje jak základním pilířům judaismu, tak historii židovské komunity v Heřmanově Městci.

Dnes se o živý společenský život stará městská společnost SPOKUL HM. Zastřešuje jak sportovní, tak kulturní akce města. Více na webových stránkách www.spokul.cz