Ztracený kamenný kříž znovu připomíná záhadnou smrt lesníka. Co se v Třebovských stěnách stalo?

Třebovské stěny začínají poblíž zříceniny hradu Lanšperk a sahají k Damníkovu. Pod jejich strmou stranou se nacházejí obce Dolní Dobrouč, Ostrov a Rudoltice, na druhé straně se hřbet volně snižuje směrem k Česká Třebové. Nejvyšším vrcholem Třebovských stěn je Palice s výškou 613 metrů nad mořem.

8 fotografií

Z horních partií Třebovských stěn, kde se nachází také stejnojmenná přírodní rezervace s bukovými porosty a studánkami, si užijete velmi působivé výhledy. V lese se nachází několi kamenných památek. Jednou z nich je kříž, který připomíná záhadnou smrt lichtenštejnského revírníka Ignaze Waltera z Damníkova. Došlo k ní v červenci roku 1863.

Dodnes nevysvětlená smrt

Pomník Ignaze Waltera se nachází nedaleko vrcholu Palice. V prosinci 2024 ho obnovily Lesy ČR ve spolupráci s pracovníky Městského muzea v České Třebové a regionálními historiky. Zachovanou část kamenné památky, která byla po desítky let ztracená, v červenci  2023 objevil v prudkém svahu Třebovských stěn amatérský historik Radim Vykydal.

O historii pomníku lesníka Waltera se můžete dočíst přímo na místě nedaleko vrcholu Palice|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

„Podstavec kříže ležel hlavním nápisem směrem k zemi. Když se ho podařilo otočit, zjistili jsme, že je to na den přesně 160 let, kdy Ignaz Walter zemřel. Našli jsme tedy ztracený Walterův kříž, o kterém mluvila pověst,“ přibližuje ředitelka Městského muzea v České Třebové Jana Voleská.

Podle pověsti Ignaz Walter, správce zdejšího lesa ve službách majitelů panství Lichtenštejnů, postřelil hosta, erbovního rychtáře z Kozínohy (dnes Květná, část obce Luková) a domníval se, že ho usmrtil. Kvůli výčitce se nedaleko potom sám zastřelil. Oficiální verze a vyšetřovací komise v roce 1863 mluví o nešťastné náhodě.

Detail nápisu na pomníku Ignaze Waltera|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Další zápis celého příběhu ovšem zmiňuje setkání s pytlákem. „A aby nejasností nebylo málo, případ smrti lesníka Waltera vyšetřovací komise znovu po roce otevřela. Objevily se totiž informace o dřívějším vyhrožování Ignazi Walterovi,“ vysvětluje Jana Voleská, která dlouho pátrala po informacích o životě lesníka Waltera v řadě archivů, mimo jiné také ve Vídni. Podrobnosti si můžete poslechnout v audiu.

Ze sochy sv. Prokopa zbyla jen hlava, zato s příběhem

Když Jana Voleská před lety nastoupila do českotřebovského muzea a procházela sbírkový fond, nalezla fragment sochy, hlavu světce s mitrou. Byla bez popisu a také nálezových okolností. „V roce 2004 se mi do rukou dostala kopie nekvalitní historická fotografie sochy sv. Prokopa, která kdysi stávala na okraji obce Skuhrov. Světcova tvář mi byla povědomá. Tak se mi tenkrát podařilo dát světci jméno a určit i místo původu sochy,“ vysvětluje ředitelka.  

Ze sochy sv. Prokopa na okraji Skuhrova se zachovala pouze hlava|foto:Městské muzeum Česká Třebová

Na okraji Skuhrova, před prudkým klesáním Třebovských stěn, kde socha stávala, se dnes nachází novodobý kovový kříž. Kamenný podstavec je ale původní a zdobí ho reliéfy, jednak ze světcova života a také s vyobrazením příběhu, který se na tomto místě údajně odehrál. Sochu sv. Prokopa tu nechal postavit rolník, křestním jménem Prokop, který po nebezpečné cestě, zvané Jílovice, projížděl s povozem a zřítil se z prudkého srázu. V těžké chvíli žádal v myšlenkách o pomoc sv. Prokopa, který ho prý vyslyšel a tak se rolníkovi ani jeho koním nic nestalo.   

K soše sv. Prokopa se váže ještě další pověst, a to o jistém lanškrounském řemeslníku, který okolo sochy procházel k odvodu a nesl si s sebou celé jmění, váček s penězi. Když se u sv. Prokopa modlil, aby se mu nic zlého ve francouzských válkách nepřihodilo, napadlo ho uschovat si dukáty v záhybu světcovy pokrývky hlavy. Svatý Prokop prý jmění i vojáka samotného dobře ochránil.

Archanděl Michael se posunul na bezpečnější místo

Přibližně v polovině cesty mezi Českou Třebovou a Skuhrovem stojí po pravé straně silnice dva kamenné sloupy. Původně ohraničovaly sochu archanděla Michaela, kterou tu nechali postavit skuhrovští občané, a to prý na popud dělníků, kteří tudy procházeli do parnických textilních závodů.

Socha archanděla Michaela byla v roce 1985 přesunuta ke skuhrovskému kostelu.|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Podle pověsti jednou okolo projížděl z Rybníka selský synek a koně mu splašil neviditelný přízrak, poté se dokonce objevil bezhlavý rytíř. Díky archandělu Michaelovu se ale nikomu nic nestalo, jak vypráví pověst. Sochu archanděla Michaela, která zde stávala, si dnes můžete prohlédnout u vstupu do skuhrovského kostela sv. Jana Nepomuckého, kam byla v roce 1985 po zrestaurování přesunuta.