Z věží do podzemí Letohradu

Vypadá to jako vstupy do zámeckého opevnění, ale jde o mimořádně velké podzemní prostory. Kdo vejde dovnitř, toho překvapí už jejich výška, která je v jednom místě až 10 metrů. Opracované pískovcové kvádry a mohutné vysoké klenby naznačují, že nešlo jen o běžné sklepy, ale možná i o reprezentativní prostory. Existuje domněnka, že v počátcích zámku, tedy v 17. století, sloužila část dnešního podzemí jako přístupová cesta. Musel se tam snadno vejít celý kočár i s koňmi

Stovky metrů pod zemí

Podzemí pod zámeckými terasami se dělí na dva samostatné bloky, každý s vlastním vchodem. Je patrné, že jedna část patřila zámeckému pivovaru. Nad portálem je znak rodu Kolowratů, jejich orlice. Je pravděpodobné, že toto sklepení sloužilo k uskladnění piva a také jako ledárna. Ledy se sem přivážely z nedalekého dnes už zaniklého rybníka. V novodobých dějinách tyto prostory sloužily jako skladiště prodejny Jednota. Stejně jako vedlejší sklepení. Tam zase zaujmou podivné otvory ve zdech, které připomínají střílny. Zřejmě jde ale o pozůstatek po mohutných regálech, ve kterých mohli zámečtí páni skladovat potraviny díky teplotě, která je stejná po celý rok.

Otvory ve zdech sklepení pod zámeckými terasami|foto:Šárka Rusnáková, Český rozhlas

Pod samotnou stavbou zámku se nachází další sklepení. V části byla, stejně jako dnes, kotelna. A druhá sloužila v minulosti pravděpodobně jako spíž. Dnes je součástí expozice Muzea a světničky Járy Cimrmana. Místní si zde totiž připomínají událost, kdy český génius omylem vystoupil v Letohradě při své cestě do Vídně. Navštívil zdejší hospodu i zámecké terasy, kde dnes stojí jeho památník. A podle pověstí pak taky ze zámku vedla podzemní chodba až ke kapli svatého Jana Nepomuckého na okraji města.

Stěhovavá věž a zvonice

Zajímavý výhled nabízí zámecká věž. Vidět je z ní ale jen na jednu stranu, směrem k náměstí. Ale pohled tu občas zakrývá ručička hodin, protože jde o věž hodinovou. Zajímavé je, že zámecká věž po střeše v průběhu staletí putovala. První stála samostatně u východní strany budovy. Po ní zůstala pouze spodní část, na níž dnes najdeme balkon a schodiště knihovny. Současná věž pochází z roku 1833 a už je v ose se střechou. Hodiny na ní jsou novější. A i když strojek dnes už pohání elektřina, musí za nimi pravidelně chodit hodinář, protože se ze záhadných důvodů stále opožďují.

14 fotografií

Jedny z nejkrásnějších výhledů na město nabízí zvonice vedle kostela svatého Václava na Václavském náměstí. Postavena byla v roce 1705, má hranolovitý tvar a dvě patra s okny chráněnými masivními dřevěnými okenicemi. Na vrcholu střechy se tyčí dvě makovice s kříži. Samotný kostel je asi o dvacet let starší, ale jeho věž není přístupná. Na místě zvonice pravděpodobně kdysi stávala starší stavba, která vyhořela. Dnes zde visí dva zvony, ten menší dříve patřil kapli svatého Jana Nepomuckého a větší pochází z roku 1824. Od zvonů je možné vyhlédnout na tři strany – na náměstí, ke hřbitovu a do zámeckého parku, kde je také tajemná jeskyně. Za jasného počasí lze ale také dohlédnout daleko na malebné vrcholky Orlických hor.