Pardubičky jsou spíše staré než malé
Pardubičky jsou místem nejstaršího osídlení dnešních Pardubic, lidé zde stavěli svá obydlí již na přelomu 12. a 13. století. Až později se oblast rozdělila na dvě části - Pardubice a Pardubice malé.
V průběhu patnáctého století se pak ves Pardubičky osamostatnila a její život se odvíjel zcela odlišně od městského sourozence. Zpátky k městu ji na počátku dvacátého století přivedla stavba nemocnice a po první světové válce rozvoj firmy Telegrafia.
Úředně jsou Pardubičky městskou čtvrtí Pardubic od roku 1943. A na jejím území je možné najít několik kulturních památek. Ať už je to kostel svatého Jiljí s okolním hřbitovem, vodárenská věž v areálu nemocnice, šlechtické sídlo Zámeček (Larischova vila) nebo Památník Zámeček (muzeum, vybudované na místě popraviště).
Budova Telegrafie - Tesly bude zrekonstruována v roce 2026
Firma Telegrafia byla za první republiky úspěšným podnikem, který dával práci stovkám až tisícům lidí. Stála naproti nemocnici u hlavní železniční trati a Pardubičky ovlivnila především výstavbou rodinných domků pro své zaměstnance. Dochovaly se plány výstavby i fotografie rozestavěných ulic.
Původní budova staré Telegrafie, po válce přejmenované na Teslu, stále stojí. Díky nedávné výstavbě obytné čtvrti Nová Tesla přišla o ty části areálu, které k ní byly dostavěny později. Budova Telegrafie bohužel nemá žádnou ochranu kulturní památky a je tedy pouze na uvážení vlastníka a investora, jak citlivě k její rekonstrukci přistoupí.
Čtěte také
V současnosti vlastní budovu bývalé Telegrafie/Tesly Univerzita Pardubice, která v ní chce vybudovat učebny pro studenty fakulty zdravotnických studií. Budova je opuštěná od poloviny devadesátých let a její stav je havarijní. Její záchrana se neobejde bez razantních oprav. Univerzita přislíbila zachovat a vytvořit prvky, které by starou Telegrafii a její následovnici Teslu připomínaly. Stavba by měla být hotova v roce 2026.
Zámeček - Larischova vila a popraviště
Pardubičky dělí zářez v krajině tvořený vlečkou do bývalého areálu Tesly. Za ním směrem na Černou za Bory se nachází dvě národní kulturní památky. Původně to byl jeden areál Zámečku - Larischovy vily s oploceným parkem. Během druhé světové války po atentátu na Heydricha bylo v parku vily popraveno 194 obětí nacistické msty.
Čtěte také
Po válce vzniklo na místě samotných poprav pietní místo, později památník a před několika lety muzeum, připomínající tuto tragédii. Samotnou budovu Zámečku - Larischovy vily převzala firma Tesla a v jejích prostorách usadila svoji administrativu. V areálu postavila nové výrobní haly, které spolu s vilou oplotila a na dlouhá desetiletí oddělila Larischovu vilu od popraviště.
Od roku 2014 vlastní Zámeček - Larischovu vilu Československá obec legionářská a úspěšně ji opravuje, veřejnosti by měla být plně přístupná do tří let. V tuto chvíli restaurátoři opravují reprezentativní šestibokou místnost s dřevěným obložením, zdobeným krbem a historickou malbou.
Druhá národní kulturní památka - Památník Zámeček - je moderní muzeum, které v různých formách připomíná tragédii heydrichiády. Jde o unikátní stavbu, která získala dvě ocenění Stavba roku 2022. Březnem začíná nová turistická sezóna a muzeum bude pro návštěvníky otevřené i během týdne kromě pondělí od 13 do 17 hodin. Pokud Vás zajímají podrobnosti, pusťte si zvuk!
Související
-
Kde se vzala a kam se poděla pardubická Karanténa
C. k. válečná nemocnice, známá jako Karanténa, byla městem ve městě pro 10 tisíc vojáků. Ve skutečnosti ale nevíme, kolik nemocných a zraněných jejími baráky prošlo.
-
Zaniklá sláva Vápennému Podolu neubírá na kráse
Obec vyrostla na příjmech z lomů, vápenek a lázní. To vše ale druhou světovou válkou končí.
-
Zkuste golf i naučnou stezku legionářů
Nedaleko Lázní Bohdaneč v blízkosti Opatovického kanálu vyrostlo golfové hřiště. A kanál je celoročně splavný na kánoích v úseku mnoha desítek kilometrů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
