Pardubičky jsou spíše staré než malé

V průběhu patnáctého století se pak ves Pardubičky osamostatnila a její život se odvíjel zcela odlišně od městského sourozence. Zpátky k městu ji na počátku dvacátého století přivedla stavba nemocnice a po první světové válce rozvoj firmy Telegrafia.

8 fotografií

Úředně jsou Pardubičky městskou čtvrtí Pardubic od roku 1943. A na jejím území je možné najít několik kulturních památek. Ať už je to kostel svatého Jiljí s okolním hřbitovem, vodárenská věž v areálu nemocnice, šlechtické sídlo Zámeček (Larischova vila) nebo Památník Zámeček (muzeum, vybudované na místě popraviště).

Rekonstrukce budovy Telegrafie

Firma Telegrafia byla za první republiky úspěšným podnikem, který dával práci stovkám až tisícům lidí. Stála naproti nemocnici u hlavní železniční trati a Pardubičky ovlivnila především výstavbou rodinných domků pro své zaměstnance. Dochovaly se plány výstavby i fotografie rozestavěných ulic.

František Černý byl ředitelem Stavebního družstva firmy Telegrafia|foto:archiv Jiřího Trojana

Původní budova staré Telegrafie, po válce přejmenované na Teslu, stále stojí. Díky nedávné výstavbě obytné čtvrti Nová Tesla přišla o ty části areálu, které k ní byly dostavěny později. Budova Telegrafie bohužel nemá žádnou ochranu kulturní památky a je tedy pouze na uvážení vlastníka a investora, jak citlivě k její rekonstrukci přistoupí. 

Čtěte také

Telegrafia matka Tesly

V současnosti vlastní budovu bývalé Telegrafie/Tesly Univerzita Pardubice, která v ní chce vybudovat učebny pro studenty fakulty zdravotnických studií. Budova je opuštěná od poloviny devadesátých let a její stav je havarijní. Její záchrana se neobejde bez razantních oprav. Univerzita přislíbila zachovat a vytvořit prvky, které by starou Telegrafii a její následovnici Teslu připomínaly. Stavba by měla být hotova v roce 2026.

Zámeček - Larischova vila a popraviště

Pardubičky dělí zářez v krajině tvořený vlečkou do bývalého areálu Tesly. Za ním směrem na Černou za Bory se nachází dvě národní kulturní památky. Původně to byl jeden areál Zámečku - Larischovy vily s oploceným parkem. Během druhé světové války po atentátu na Heydricha bylo v parku vily popraveno 194 obětí nacistické msty.

Čtěte také

Příběh Larischovy vily

Po válce vzniklo na místě samotných poprav pietní místo, později památník a před několika lety muzeum, připomínající tuto tragédii. Samotnou budovu Zámečku - Larischovy vily převzala firma Tesla a v jejích prostorách usadila svoji administrativu. V areálu postavila nové výrobní haly, které spolu s vilou oplotila a na dlouhá desetiletí oddělila Larischovu vilu od popraviště. 

Od roku 2014 vlastní Zámeček - Larischovu vilu Československá obec legionářská a úspěšně ji opravuje, veřejnosti by měla být plně přístupná do tří let. V tuto chvíli restaurátoři opravují reprezentativní šestibokou místnost s dřevěným obložením, zdobeným krbem a historickou malbou.

Restaurátorské práce v Larischově vile|foto:Šárka Kuchtová, Český rozhlas

Druhá národní kulturní památka - Památník Zámeček - je moderní muzeum, které v různých formách připomíná tragédii heydrichiády. Jde o unikátní stavbu, která získala dvě ocenění Stavba roku 2022. Březnem začíná nová turistická sezóna a muzeum bude pro návštěvníky otevřené i během týdne kromě pondělí od 13 do 17 hodin. Pokud Vás zajímají podrobnosti, pusťte si zvuk!

Pietní dvůr Památníku Zámeček se jmény všech popravených na pardubickém popravišti po atentátu na Heydricha|foto:Tomáš Kubelka, Památník Zámeček Pardubice