Hnilák smrkový. Absolutně nezelená rostlina, která se chová jako zvíře
Botanička Naděžda Gutzerová v Chrudimi sleduje aktuální chování rostlin a v návaznosti na počasí zjistila, že příroda se sice oproti minulým letům opozdila, ale své zpoždění už dohání.
„Chladný byl duben i květen, to měla příroda zpoždění dobrých 14 dnů. Ale postupně se to zkracuje. Červen byl velmi teplý a příroda začíná všechno dohánět. A také se letos setkávám s rostlinami, které jsem si myslela, že nikdy neuvidím. Je to jedno překvapení za druhým,“ směje se botanička Gutzerová.
Kytka, která nefotosyntetizuje
Hnilák smrkový je žlutě zbarvená kytka, která postrádá zelenou barvu. Tato rostlina nefotosyntetizuje, je to heterotrof, chová se jako zvíře, které si nedokáže živiny samo vyrobit.
„Tato rostlina je přes houbové podhoubí napojená na blízkou dřevinu a od ní si získává látky, které potřebuje. Naopak některé látky dřevině dává,“ popisuje tuto netradiční rostlinu Naděžda Gutzerová a vyjmenovává květiny, které v přírodě vidí velmi nerada.
Bolševník se musí hlásit
Bolševník velkolepý se v české přírodě zabydluje, ale je pro ni velmi nebezpečný. V 19. století se k nám dostal z Kavkazu.
„Našla jsem nedávno lokalitu u Heřmanova Městce. Bolševník je karanténní plevel. To znamená, že kdo ho najde a pozná, má povinnost nahlásit příslušnému orgánu ochrany přírody, kde se kytka nachází. A mělo by se s tím něco dělat,“ doplňuje botanička.
Bolševník velkolepý je na pohled hezká kytka s růžovými květy, která se hojně nachází podél vodních toků. Bohužel ale vytlačuje z přírody všechno ostatní. Navíc pokud se potřísníte šťávou z bolševníku, citlivějším lidem vyskáčou nehezké puchýře. Podobně invazivní rostlinou je křídlatka, která vytváří poměrně velké listnaté porosty.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.