Hnilák smrkový. Absolutně nezelená rostlina, která se chová jako zvíře

16. červenec 2021

Botanička Naděžda Gutzerová v Chrudimi sleduje aktuální chování rostlin a v návaznosti na počasí zjistila, že příroda se sice oproti minulým letům opozdila, ale své zpoždění už dohání.

„Chladný byl duben i květen, to měla příroda zpoždění dobrých 14 dnů. Ale postupně se to zkracuje. Červen byl velmi teplý a příroda začíná všechno dohánět. A také se letos setkávám s rostlinami, které jsem si myslela, že nikdy neuvidím. Je to jedno překvapení za druhým,“ směje se botanička Gutzerová.

Kytka, která nefotosyntetizuje

Hnilák smrkový je žlutě zbarvená kytka, která postrádá zelenou barvu. Tato rostlina nefotosyntetizuje, je to heterotrof, chová se jako zvíře, které si nedokáže živiny samo vyrobit.

„Tato rostlina je přes houbové podhoubí napojená na blízkou dřevinu a od ní si získává látky, které potřebuje. Naopak některé látky dřevině dává,“ popisuje tuto netradiční rostlinu Naděžda Gutzerová a vyjmenovává květiny, které v přírodě vidí velmi nerada.

Bolševník se musí hlásit

Bolševník velkolepý se v české přírodě zabydluje, ale je pro ni velmi nebezpečný. V 19. století se k nám dostal z Kavkazu.

Bolševník velkolepý

„Našla jsem nedávno lokalitu u Heřmanova Městce. Bolševník je karanténní plevel. To znamená, že kdo ho najde a pozná, má povinnost nahlásit příslušnému orgánu ochrany přírody, kde se kytka nachází. A mělo by se s tím něco dělat,“ doplňuje botanička.

Bolševník velkolepý je na pohled hezká kytka s růžovými květy, která se hojně nachází podél vodních toků. Bohužel ale vytlačuje z přírody všechno ostatní. Navíc pokud se potřísníte šťávou z bolševníku, citlivějším lidem vyskáčou nehezké puchýře. Podobně invazivní rostlinou je křídlatka, která vytváří poměrně velké listnaté porosty.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.