Horní Ředice ladí velkou slávu. Nezapomenou ani na Lucemburky

„9. dubna 1336 vydal král Jan Lucemburský listinu, kterou postoupil své východočeské panství Chvojno v částce dvou tisíc kop grošů do zástavy bratřím z Lipé,“ říká dnešní starosta Horních Ředic Jiří Kosel. Chvojenské panství tehdy tvořilo městečko Chvojno a vsi Běleč, Bělečko, Albrechtice, Hoděšovice, Štěpánovsko, Ostřetín, Roveň, Holice a právě Ředice. I když se uváděly pod jménem Hermansdorf.

Oslavy od pátku do neděle

Historii obce si prý v Horních Ředicích připomínají každých pět let. „Snažíme se ukázat, jak se obec vyvíjela. I letos díky bohatému programu čekáme velkou návštěvnost.“ Bonbónkem by měl být nedělní program v kostele, kde vystoupí Alfréd Strejček a Štěpán Rak s programem Vivat Carolus Quartus. „Ale už od pátku plánujeme vystoupení místních spolků, hudebních skupin Maximix, Pardubická šestka, Factorial! Orchestra, Vypuštěné koupaliště anebo bubenické skupiny Mlask. Slibným lákadlem budou i šermířská dobová vystoupení skupiny ABBACA. Ukážou se hornoředičtí ochotníci se svojí pasáží o Karlovi IV. a chystáme taky přehlídku dobových kostýmů.“

Podle starosty nebude chybět ani vystoupení lidových tanců partnerské obce Bošáca ze Slovenska. „Spolupráci jsme navázali asi před dvěma lety. Obec leží docela blízko hranic. Vyměňujeme si účast na některých akcích.“

Dominantu Horních Ředic tvoří kostel sv. Václava a dřevěná zvonice|foto: Lukáš Peška

V plánu je taky výstava fotografií porovnávajících současnost a minulost. „Když se někdo pozná, může srovnat svou dnešní podobu se svou dětskou. Všechny zveme včetně příbuzných, známých našich občanů. Nemáme databázi, abychom tyto lidi sami pozvali,“ říká Jiří Kosel.

Víte, proč byly Ředice Hermansdorf?

Jména vesnic v okolí Holic se původně odvozovala od německých osobních jmen mužů, kteří řídili založení nových vesnic. Už v polovině 14. století se objevuje vedle německého názvu vesnice Hermansdorf (podle lokátora Hermana) taky název český - Ředice. Původní německý název se pak úplně vytratil. Český název byl odvozený od dříve existujícího pojmenování potoka Ředina, dnešního Ředického potoka. Jeho tok v Ředicích kopírovala průjezdná komunikace. Vznik názvu potoka můžeme odvodit od řídké bahnité půdy, která kdysi výrazně charakterizovala nějakou část jeho toku.

K prvnímu dělení Ředic na Horní a Dolní dochází během 18. století. K definitivnímu oddělení a vzniku dvou vesnic došlo až po roce 1848.

Horní Ředice najdeme asi 15 kilometrů od Pardubic a 20 kilometrů od Hradce Králové nedaleko Holic. „Máme se čím pochlubit. Pořád budujeme. Rozšiřujeme základní školu vzhledem k populační explozi, která nastala. Opravujeme různá veřejná prostranství a podobně,“ tvrdí starosta Horních Ředic.