Hradec proti Pardubicím

Želví safari Vysoké Mýto x Lví safari Dvůr Králové (pondělí 8.6.)

Zvířata několika kontinentů můžete vidět v zahradě Harta poblíž Vysokého Mýta. Založil ji arborista a zoolog Luděk Hojný, který se zaměřuje hlavně na chov plazů. V zahradě proto vybudoval želví safari, ve kterém si můžete prohlédnout dvanáct druhů želv. V současné době usiluje o to, aby zahrada Na Hartech získala oficiální statut zoologické zahrady.

Zahradu Na Hartech najdete na okraji Vysokého Mýta, v místní části Voštice, a to těsně u silnice 1/35, při výjezdu z města směrem na Litomyšl.

Zámek Litomyšl x Kuks (9.6.)

Renesanční zámek v Litomyšli nechal pro svoji španělskou manželku Marii Manrique de Lara z rodu Mendozů postavit v letech 1568 - 1582 držitel litomyšlského panství a nejvyšší kancléř Království českého Vratislav z Pernštejna.

Pohled na druhém nádvoří zámku|foto: Tereza Brázdová

Současná zámecká expozice nabízí návštěvníkům k prohlídce hned několik okruhů, včetně unikátního klasicistního divadélka. Dodnes má zámek i svá tajemství, například tajemnou šifru, nenápadně ukrytou ve sgrafitu na druhém zámeckém nádvoří. V roce 1999 byl díky své výjimečnosti celý litomyšlský zámecký areál zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO.

Králický Sněžník x Sněžka (středa 10.6.)

Králický Sněžník je nejvyšší horou Pardubického kraje, s nadmořskou výškou 1424 metrů. Nachází se stejnojmenném samostatném pohoří. Větší část horského masivu Králický Sněžník ale leží v polském Kladsku. Králický Sněžník rozděluje evropské vody.

Řeka Morava, která pramení pod nejvyšším vrcholem ve výšce 1380 metrů nad mořem, odvádí vody do Černého moře, další toky ústí do moře Baltského a Severního. Čtvrt století je Králický Sněžník Národní přírodní rezervací, kde roste řada chráněných a ohrožených rostlin. Setkat se tu dokonce můžete i s kamzíky. Nepsaným symbolem Králického Sněžníku se stala socha slona, kterou těsně pod nejvyšší vrchol umístil ve 30. letech minulého století německý umělecký spolek.

Hřebeny v Krkonoších, na pozadí Sněžka|foto: Jan Rosenauer

Pardubický perník x Hořické trubičky (čtvrtek 11.6.)

Pardubický perník se stal nejen symbolem Pardubic, ale vlastně i celého Česka, protože je chráněným výrobkem tuzemska. První zmínky o výrobě perníku v Pardubicích sahají do středověku. Nejprve se jeho výroba odehrávala spíše na církevní půdě, jako kořeněné pečivo jej vyráběli řeholní bratři.

Počet perníkářských cechů a lidí, kteří se zabývali jeho výrobou postupně rostl. Ve dvacátém století se perník začal v Pardubicích vyrábět opravdu ve velkém, kdy řemeslnou výrobu samozřejmě doplnila výroba průmyslová. V Pardubicích se ale stále perník vyrábí starými postupy - tradiční řemeslnou výrobu a typické zdobení udržuje hned několik firem.

Zelená brána x Bílá věž (pátek 12.6.)

K Pardubicím patří perník, dostihy a symbolem města je samozřejmě Zelená brána, která spojuje moderní a historické Pardubice. Lidé ji vnímají jako jeden celek, přitom se ale jedná o dvě stavby za sebou, předbraní a vlastní bránu se šedesátimetrovou věží.

Zelená brána|foto: Milan Kosina

Vznik Zelené brány souvisí se středověkým opevněním města. V roce 1538 postihl Pardubice velký požár a syn Viléma z Pernštejna, Jan se pustil do nové přestavby města. V té době prošla proměnou také Pražská věž a brána - její střechu pokryl měděný plech, který vlivem oxidace zezelenal. Začalo se jí říkat Zelená.

Věž kdysi bývala obytná a z jejího ochozu dohlíželi hlásní na pořádek ve městě, oznamovali noční uzamčení brány a hlavně hlídali požáry. Věž je dnes přístupná a je z ní nádherný výhled na celou městskou památkovou rezervaci, zámek i Kunětickou horu. Provoz Zelené brány provozuje Kulturní centrum Pardubice.